Ještě v březnu představu, že jsou finské ženy odváděny cizinci, označoval server HelsinkiTimes za kulturní předsudek. Podle statistik žije ve Finsku celkem 56 tisíc párů ve vztazích či v manželstvích s osobou jiné národnosti či odlišné kultury. Tradičně nejčastěji vstupovali Finové do svazků s Rusy, Thajci, Estonci či Brity. Od minulého roku je ale podle finského listu Keskisuomalainen novým trendem Iráčan a zároveň i nejčastějším cizincem, kterého si finské ženy berou za manžela. Počet manželství uzavíraných mezi iráckými a finskými občany se loni zdvojnásobil. Jasně přitom vedou ženy: v roce 2016 si muže původem z Iráku vzalo celkem 135 Finek, avšak pouze 54 finských mužů se oženilo s Iráčankami.

Vzhledem k počtu migrantů, kteří do skandinávských zemí aktuálně proudí, je ale počet uzavřených sňatků relativně malý. Mezi lety 2015 a 2016 požádalo ve Finsku o azyl více než 20 tisíc Iráčanů. Pro celkem pětimilionové Finsko je to poměrně vysoké číslo. Nutné je zároveň zmínit, že finské úřady odhalí každoročně přibližně 300 fingovaných manželství tzv. na oko.

Sňatek s držitelem finského občanství je totiž jedním z kritérií nutným pro získání trvalého pobytu v zemi. Od února 2016 do ledna 2017 pak tímto způsobem získalo pobyt 83 Iráčanů. List Keskisuomalainen o sňatcích mezi iráckými migranty a Finy či Finkami mluví veskrze pozitivně. „Mísení s místními může výrazně pomoci migrantům v asimilaci,“ píše. Zároveň ale uznává, že multi-kulturní svazky mezi muži a ženami končí častěji rozvodem než ty mezi lidmi ze stejné kultury. Při vzniku takovýchto mezikulturních vztahů hraje notnou roli i ve skandinávských zemích poměrně rozšířený fenomén dobrovolnictví. Romantický vztah může často vzniknout právě v přijímacích centrech pro uprchlíky, která jsou rozeseta po celé zemi a ve kterých dobrovolníci (mezi nimi často mladé dívky či ženy) pracují.