Kamenem úrazu se pro progresivisty stala koalice s hnutím SPOLU. Ačkoliv je slovenský systém pro koalice mírnější než ten český, stala se i tamní sedmiprocentní laťka pro stranu prezidentky Čaputové nepřekonatelnou.

Neúspěch progresivistů některé potěšil, jiné zklamal a jiné úplně frustroval. Situaci lapidárně vystihl Tomasz Peszynski, zakladatel Pražského Majdanu a aktivista za pulzující Evropu. Ten už si maloval, jak se PS dostane do vlády, než si zjistil, že nebude ani v parlamentě. A lamentoval, že chybělo pouhých 1000 hlasů.

Jan Hřebejk se v zoufalství vrhl na jiné počty: „Na Slovensku nebude mít v parlamentu zastoupení přes 330000 voličských hlasů ( voliči PS/Spolu a KDH) dohromady 12.5% hlasů pro standardní demokratická uskupení. To je o 100000 více, než kolik získal Kotleba,“ lamentoval.

Nad neúspěchem liberálů lamentoval v Praze i režisér Fero Fenič, kterému to zkalilo radost z odstavení strany Smer.

Zklamaní fanoušci Progresivního Slovenska se pak uchýlili k poslední baště, která Progresivnímu Slovensku zbyla v prezidentském paláci.

Jiří Pehe se třeba dojatě rozepsal o tom, jak prezidentka Zuzana Čaputová při volbách spořádaně čekala ve frontě. Načež si někdejší hlavní poradce Václava Havla zchladil žáhu poznámkou, že „náš pan prezident by také jistě stál ve frontě, kdyby ovšem mohl stát“.