Nyní ústavní péči pro chování s poruchami nařizuje pouze soud. Rodiče nebo zákonní zástupci mohou využít jen služeb středisek výchovné péče.

Předkladatelé poukazují například na to, že v souvislosti se strategií začleňování roste v běžných školách podíl dětí s poruchami chování, přičemž speciálních pedagogů je podle nich nedostatek. Ve zdůvodnění zmiňují také šikanu, kyberšikanu, zvýšenou agresivitu, odmítání autorit a spolupráce. „Pedagogičtí pracovníci nemají účinné prostředky k prevenci proti uvedeným jevům, zvyšuje se neochota situaci účinně řešit,“ napsali autoři z řad KDU-ČSL, ANO, ODS, SPD, KSČM a STAN v důvodové zprávě.

Po znovuzavedení takzvaných dobrovolných pobytů v diagnostických ústavech volají i odborníci, zejména z řad vedení výchovných ústavů. Na lednové konferenci v Senátu uváděli, že by se nemuselo čekat dlouhé měsíce na rozhodnutí soudu a mohlo by se s dítětem hned začít pracovat. Vzhledem k tomu, že by nebylo nutné zapojovat sociální systém a soudy, by návrat staré praxe podle nich přinesl vedle časové úspory i úsporu finanční. Navíc by se ulehčila situace středisek výchovné péče a bylo by možné rozdělení pobytů podle osobnosti a typu problémů dětí. Ministerstvo školství tehdy uvedlo, že při přípravě novely možnost dobrovolných pobytů do zákona navrhne.

Pobyty na žádost rodičů měla zrušit vládní změna zákona už před sedmi lety. Poslanci ale prosadili pětileté přechodné období, které skončilo předloni v srpnu. Ministerstvo školství se v roce 2012 snažilo o omezování rozsahu ústavní péče kvůli snížení nákladů na diagnostické ústavy.

Předkladatelé poslanecké předlohy uvádějí, že dobrovolný pobyt je zpoplatněnou službou. Za ubytování, stravu a kapesné rodiče vydají 5300 korun měsíčně. Novelu nejprve posoudí vláda, rozhodnou o ní zákonodárci.