"Což je taky něco, co budeme moct zvažovat poté, co bude dostavěno spojení do Svinoústí," dodal Mládek. Ministr už dříve řekl, že terminál na zkapalněný zemní plyn (LNG) v polském přístavu Svinoústí bude pro Česko přínosem, protože tyto stavby pomáhají držet ceny plynu z Ruska pod určitou cenovou hladinou a zabraňují jejich rychlému růstu.

Podle místopředsedy íránského parlamentu Abútorabíma Fardema, se kterým se Mládek dnes setkal, Írán zpracuje denně 750 milionů metrů krychlových plynu. Írán je podle něj na prvním místě na světě, co se týká zásob plynu a ropy. "Velice dobře víme, že Evropa má velké potřeby plynu a nafty a na základě toho se snažíme co nejrychleji náš plyn dostat do Evropy, aby Evropa mohla být aspoň do určité míry soběstačná, co se týká plynu," uvedl Fardem.

Mládek dnes také řekl, že íránský parlament už ratifikoval dohodu s ČR o zamezení dvojího zdanění. Český parlament by ji podle ministra mohl schválit na únorové schůzi. Následovat by měla dohoda o ochraně investic mezi oběma zeměmi, kterou připravují ministerstva financí.

Přibližně 75% plynu máme z Ruska

Výstavbu plynovodu Tanap, jehož náklady se odhadují na deset miliard dolarů, slavnostně zahájili prezidenti Turecka, Ázerbájdžánu a Gruzie loni v březnu. Prostřednictvím navazujícího plynovodu Trans-Adriatic Pipeline (TAP) přes Řecko a Albánii do Itálie v něm mají země EU získat další zdroj, který jim pomůže snížit závislost na ruském plynu. V prosinci se Ázerbájdžán a Turecko dohodly na urychlení jeho výstavby. Projekt by tak měl být dokončen ještě před termínem stanoveným na rok 2018.

Česká republika dováží přibližně 75 procent své spotřeby plynu z Ruska. Ze stoprocentní závislosti na dodávkách plynu z Ruska se Česko vymanilo v roce 1997 díky smlouvě s Norskem. Ruský plyn proudí do ČR především přes Ukrajinu a Slovensko. Česko je ale napojeno na alternativní trasy, a to jednak plynovodem Gazela napojujícím republiku na zemní plyn z ruských zdrojů, dopravovaný do Evropy plynovodem Nord Stream po dně Baltského moře, a jednak plynovodem Jamal přes Bělorusko a Polsko.

Už třetí návrh KSČM na zrušení zákazu dodávek Íránu

USA a Evropská unie v půli ledna ustoupily od sankcí zavedených kvůli íránskému jadernému programu. Jedním z praktických dopadů je podle agentury DPA i to, že Írán může opět vyvážet svou ropu a plyn do EU.

Ve Sněmovně leží už třetí návrh KSČM na zrušení zákona o zákazu dodávek do íránské jaderné elektrárny v Búšehru. Zákon z roku 2000 reagoval na záměr jihočeské firmy ZVVZ Milevsko dodat do elektrárny vzduchotechniku. Tento obchod tenkrát kritizovaly Británie a USA, které měly podezření, že Írán zneužívá civilní programy ke krytí nukleárních projektů.

Předseda KSČM Vojtěch Filip na tiskové konferenci po setkání s Fardem řekl, že podle jeho přesvědčení už po zrušení sankcí nemá ČR žádný důvod ponechávat zákon o zákazu dodávek v platnosti. Očekává, že tentokrát už bude návrh na jeho zrušení řádně projednán.