Agrární komora České republiky na svém facebooku informovala o závažných zjištěních polských potravinářských inspektorů. Do Polska přitom kvůli příznivým cenám jezdí nakupovat tisíce Čechů, nákupy v Polsku dokonce v dubnu doporučil i ekonomický poradce premiéra Štěpán Křeček. Ten to vysvětloval tím, že nákupy v Polsku lidé ušetří a navíc snížením poptávky po českých potravinách dojde i ke snížení českých cen.

„Jak se v Polsku podvádí s potravinami? Podle polské Zemědělské a Obchodní inspekce až 77 % kontrolovaných výrobků (polotovarů), které měly být vyrobeny z hovězího masa, byly ve skutečnosti vyrobeny z výrazně levnějšího vepřového a drůbežího masa. Více než 44 % výrobků, které měly obsahovat sýr Feta, ve skutečnosti obsahovaly jeho nejlevnější náhražky. 37 % kontrolovaných chlebových a cukrářských výrobků, které měly být vyrobeny z grahamové mouky, ve skutečnosti neobsahovaly ani gram této mouky,“ upozorňuje Agrární komora.

„A co našli polští inspektoři dál? V jednom supermarketu odhalili 7 tun drůbežího masa, které bylo naplněné vodou. Každé balení bylo asi o čtvrtinu těžší, než mělo ve skutečnosti být. Máslové rohlíky byly vyráběny bez másla, cukrářské výrobky neobsahovaly pravou smetanu nebo vanilkový cukr, ale umělá potravinářská barviva, která výrobci zatajovali,“ píše Agrární komora.

Polská Obchodní inspekce a Zemědělská a potravinářská inspekce varuje, že polští výrobci šidí zákazníky a v mnoha případech se liší obsah od toho, co je deklarováno na obalu, kdy jsou některé dražší suroviny vyměňovány za levnější varianty. Jen v roce 2022 provedli inspektoři na domácím trhu více než 7000 kontrol, přičemž problémy se objevovaly u každého čtvrtého výrobku, jak informuje server fakt.pl.

Konkrétně byly zjištěny nesrovnalosti u 37 % vzorků chleba. Zákazníci byli uváděni v omyl například používáním módních názvů, které znemožňovaly rozpoznat druh chleba. Tak třeba v máslovém rohlíku nebylo máslo, v pšeničném chlebu nebyla grahamová mouka. Selský chleba, jehož název mohl naznačovat čerstvost a přirozenost, byl ve skutečnosti vyroben z hluboce zmrazeného těsta.

Až u 36 % dortů a cukrářských výrobků byly také uvedeny mylné informace, například bylo napsáno, že byl přidán vanilkový cukr, ačkoli výrobek obsahoval chemickou náhražku vanilinový cukr, nebo místo 30% smetany byla použita náhražka smetany.

Špatně dopadly kontroly i v případě ovoce a zeleniny, kde 35 % kontrolovaných supermarketů uvádělo nesprávné informace, zejména co se týká země původu. Téměř každá třetí z dotazovaných šarží čerstvého ovoce a zeleniny byla nesprávně označena, pokud jde o údaje o zemi původu. „To je obtížně přijatelná situace nejen z hlediska zákona, ale také z hlediska spotřebitelů, kteří chtějí a měli by vědět, co vkládají do svých nákupních košíků,“ říká Przemysław Rzodkiewicz, hlavní inspektor obchodní kvality zemědělských a potravinářských výrobků. Například v případě paprik bylo uvedeno, že pocházejí z Nizozemska, zatímco byly z Polska.

A pokrmů asijské kuchyně bylo zpochybněno dokonce 77 % vzorků. Jednalo se o záměny sortimentu, kdy hovězí maso bylo nahrazeno vepřovým a drůbežím. O pokrmech se také tvrdilo, že neobsahuje lepek, zatímco ve složení použitých omáček byla přítomna pšeničná mouka.

U drůbežího masa se ve 22 % objevoval zvýšený obsah absorbované vody. Konkrétně bylo zabaveno a pokutováno na 7 tun kuřecího masa. Nesrovnalosti se objevily také i 38 % hovězího a vepřového masa, zejména kvůli přítomnosti nepovolených přísad, jako škrobu nebo fosfátů.

Stejně jako v případě ovoce a zeleniny, dochází k chybám, jako špatné uvedení místa původu, i u ryb a mořských výrobků, kde bylo zpochybněno 26 % produktů. Zjištěné nesrovnalosti zahrnovaly podhodnocení čisté hmotnosti a nadhodnocení obsahu glazury. Na obalech se objevovaly informace o původu výrobku, například  „ryba žijící v jezerech Kujawy a Wielkopolska“ na výrobku obsahujícím ryby z Kazachstánu, nebo „polský výrobek“ na rybě z Atlantského oceánu.

Téměř polovina lahůdkářských výrobků byla taktéž zpochybněna, nesrovnalosti se týkaly hlavně záměny směsi výrobků. Například sýr Feta byl nahrazen salátovým sýrem, hovězí maso bylo nahrazeno vepřovým. Podobně to bylo u mléčných výrobků, kde byl například výrobek označen jako „máslový“, ačkoli neobsahoval máslo, nebo „přírodní“, ačkoli obsahoval další konzervační látky.