„Kriminalizovat nepohodlné projevy občanské společnosti a pár výraznějších jedinců vytlačit do zahraničí, věznic nebo vnitřní emigrace.“ Tak moderátorka Barbora Tachecí citovala Glance, který v Rusku žil a přednáší o něm.

Moderátorka hned na úvod citovala ruského generála Ivašova, vyzývajícího Putina, aby se zřekl snah o rozpoutání války. „Ten generál sloužil pod Putinem, kritizoval NATO a teď říká tohle, tak co to má znamenat?“

Glanc dodal, že petice s touto výzvou píší i ruští intelektuálové, novináři a spisovatelé. Prostor ale prý ovládá eskalující rétorika. Generál Ivašov se podle něj bát o život nemusí, protože nemá ve veřejném prostoru relevantní vliv.

„Atmosféra strachu se v současném Rusku vytváří velice úspornými a rafinovanými prostředky,“ rozpovídal se Glanc. Perzekuce podle něj může přijít za jednu větu v internetovém chatu komukoliv. A režimu stačí, když to udělá jen občas někomu. Stačí prý, že je poznamenaná atmosféra. Roli hraje i náhoda nebo shoda okolností, a to je nejděsivější.

On se prý v Rusku pohybuje mezi umělci a intelektuály, kteří čelí tlaku, aby se k některým otázkám nevyjadřovali.

Ruská střední třída podle něj částečně souhlasí s Putinem v jeho „skvělé tezi“, že Ukrajina je vlastně součástí ruského národa. Putin k tomu vloni v létě napsal esej o jednotě ruského a ukrajinského národa a prý měla ohlas.

Ivan Krastev, vlivný politolog bulharského původu, tvrdí, že má přímé důkazy, že esej napsal Putin osobně, takže jej tato myšlenka evidentně uhranula. A to je pro Glance důkaz, že má o Ukrajinu skutečný zájem.

Vzdělaní Rusové podle něj dobře vědí, že anexe Krymu porušila mezinárodní práva. „To spousta lidí ví, v Rusku existuje dobrý přístup k informacím,“ vypadlo z rusisty.

Jiné ovlivňují Putinovy totalitní praktiky, pracující s vnitřním a vnějším nepřítelem. Aktuálně je prý propagandistickým hitem „projekt AntiRusko“, o kterém psal Putin ve své zmíněné eseji. Podle něj jde o vyvolání nenávisti k Rusku a Ukrajina, okupovaná západními státy, je k tomu zneužita.

„On je skutečně přesvědčen, že Ukrajina je jakási loutková nomenklatura západního světa, který vyvolal převrat na Majdanu a že došlo k nucené změně identity té země,“ popisoval Glanc.

CELÝ POŘAD SI POSLECHNĚTE ZDE

Putin prý má zájem Ukrajinu vyřešit i proto, že ruská menšina v této zemi stále demograficky ubývá.

Rusko podle něj částečně uspělo v prosazování svého dlouhodobého cíle vrátit se do pozice světové supervelmoci. „A to se stalo, po téhle linii ta kampaň byla velmi úspěšná,“ vysvětloval Putinovy motivace.

„Už několik týdnů se evropští lídři a prezident Spojených států v podstatě nezabývají ničím jiným,“ popisoval, proč Vladimír Putin musí být spokojen.

„Tak chce být Putin pupkem světa, nebo mu jde o Ukrajinu,“ nechápala Tachecí. Glanc ji ujistil, že Putinovi jde o obojí.