V rozhovoru pro veřejnoprávní stanici Radiožurnál český vládní poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar komentoval aktuální návrhy na příměří na Ukrajině, roli takzvané koalice ochotných a výzvy spojené s mezinárodním právem.

Na otázku, zda je reálné měsíční příměří na Ukrajině, jak navrhují francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer, Pojar odpověděl: „Na příměří musejí být dva. Jsem přesvědčen o tom, že s příměřím by Volodymyr Zelenskyj souhlasil, byť u toho přímého rozhovoru jsem nebyl. Je otázka, jestli by s takovým příměřím souhlasil ruský prezident, který neustále hovoří o tom, jak je na příměří připraven.“

Podle Pojara je klíčové vybudovat mezi oběma stranami elementární důvěru. „Toto by mohl být jeden z těch kroků. Každopádně máme směřovat k příměří a pak budovat základy trvalého míru,“ dodal.

Pojar také vysvětlil pojem „koalice ochotných“, která hraje významnou roli v podpoře Ukrajiny. „Jsou to státy, které Ukrajinu podporují, které se snaží něco dělat. Když bude nějaké příměří, tak aby vydrželo. Zároveň myslí na evropskou obranu a bezpečnost, takže všichni deklarují zvýšené výdaje na obranu a jsou v tom různě ambiciózní,“ uvedl.

Podle něj jde o země, které spolu dokážou komunikovat otevřeně a důvěrně. „Nedělní debata byla důvěrná a všichni se shodli, že z ní nic nebudou vynášet ven. Dávají na stůl jak peníze, tak zbraně,“ zopakoval Pojar slova premiéra Fialy z jeho mimořádného projevu k národu, kde oznámil, že výdaje na obranu musejí dosáhnout na tři procenta HDP.

Ohledně nedávného summitu, který se podle Pojara neprotáhl do noci, jak se původně očekávalo, poradce uvedl: „Bylo to naplánované na dvě hodiny a protáhlo se to jenom o chvíli. Byla tam celá řada dalších jednání po straně, někteří tam přijeli již dříve, někteří odjížděli později. To vlastní jednání ale probíhalo v zásadě tak, jak bylo naplánováno.“

Pojar zdůraznil, že summit nebyl pouhým dozvukem konfliktu z Oválné pracovny Bílého domu, ale součástí širší koordinace. „Ta schůzka byla naplánována ještě před tím pátkem, byla naplánována ještě před cestou britského premiéra do Bílého domu. V zásadě byla plánovaná jako pokračování veškerých aktivit jinde a zároveň jako brífink z návštěvy britského premiéra v Bílém domě,“ vysvětlil.

Podle Pojara budou hlavními tahouny koalice ochotných francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer. „Je to logické, protože oba jsou v Radě bezpečnosti a oba mají jaderné zbraně. Francouzský prezident tam bude více za člena Evropské unie, britský premiér zase za ty ostatní země z Evropy,“ řekl.

Pojar také zmínil, že komunikace mezi spojenci probíhá intenzivně. „Budou to oni, kteří budou daleko více ve spolupráci s ostatními a s podporou ostatních formulovat nějaké kroky. Jsem přesvědčen, že budou oba hovořit jak s Donaldem Trumpem, tak s dalšími,“ dodal.

Na otázku, co by se stalo, pokud by Spojené státy zastavily vojenskou pomoc Ukrajině, Pojar odpověděl: „Tak doufejme, že ji nezastaví úplně. V případě, že ji zastaví, budeme se s tím muset nějakým způsobem popasovat čelem. Bude se s tím muset popasovat Ukrajina, protože nakonec je to Ukrajina, která musí říct, co chce a za jakých podmínek a do čeho jde.“

Ohledně role mezinárodního práva v současném konfliktu si Pojar myslí, že funguje jen částečně. „Mezinárodní právo stále platí, ale jen do určité míry. Koneckonců ono tomu tak bylo vždycky. Teď je akorát mezinárodní právo, tak jak jsme ho znali, ještě slabší, než bylo předtím.“

Podle něj hraje síla v mezinárodních vztazích stále významnou roli. „Vstupujeme do období, které se bude od těch posledních 35 let v Evropě lišit tím, že půjde o sílu více než v minulosti,“ uzavřel Pojar.

Psali jsme:

V Rakousku dohodli velkou koalici. „Pro dobro celé země“. Strach a handl, smějí se odsunutí vítězové

Češi se potýkají s epidemií obezity: Polovina populace přibrala, každý desátý trpí těžkou obezitou

Korupci nesmím moc řešit. Jinak mě zabijou. Musk vypustil bombu

Německo: Auto opět najelo do lidí. Tam, kde Afghánec zabil policistu