Policie zmrazila peníze, které ČEZ poslal v rámci mimosoudní dohody menšinovým akcionářům Severomoravské energetiky a které skončily na účtu fondu Arca Capital Global Equity. Slovenský miliardář Pavol Krůpa je největší majitel skupiny Arca Capital, pod níž fond spadá.

Policie nyní zkoumá okolnosti dohody ČEZ a menšinových akcionářů SME. Ti se s energetickou společností soudili od roku 2006 kvůli výši vyrovnání, kterou jim ČEZ nabídl. Pohledávky akcionářů odkoupila skupina Arca Capital, se kterou se ČEZ dohodl na mimosoudním vyrovnání. Minoritní akcionáři se původně hlásili o dvacet milionů, ale ČEZ se domluvil na výplatě 349 milionů.

„My jsme vykoupili podíl za 133,5 milionu korun. Arca pak dostala od ČEZ 349 milionů a rozdíl zůstal na Arca Capital Global Equity, což je náš investiční fond," uvedl Krůpa. Arca Capital tak na transakci vydělala 166 milionů korun.

Lidové noviny píší, že pokud policie peníze odblokuje, bude výnos z transakce okolo tisíce procent. „Policie sice šetří trestní oznámení, ale nevznesla obvinění. Jsem stoprocentně přesvědčen, že obchod je z pohledu společnosti Arca naprosto čistý. Nedošlo k žádnému porušení zákona,“ říká Krůpa.

Předpokládal jsem, že na to měli připravené rezervy

Krůpa potvrdil, že už podali žádost na odblokování peněz. On sám prý byl v pozadí vyjednávání o dohodě s ČEZ od loňského léta, ale sám nejednal. Jen úkoloval vyjednavače. O možnosti zapojit se do sporů menšinových akcionářů s ČEZ se prý dozvěděl z výročních zpráv ČEZu, kde se o nich psalo.

ČEZ nyní tvrdí, že nevěděl, že za celou akcí stojí právě Pavol Krůpa. „Součástí dokumentace k mimosoudnímu vyrovnání byla i písemná prohlášení o konečných beneficientech transakce. O společnosti Arca Capital jsme ale nevěděli. Zřejmě byla součástí transakční struktury, kterou si takto dohodli beneficienti,“ řekl LN finanční ředitel ČEZ Martin Novák.

Pavol Krůpa prý věděl o obavě ČEZu, že by náklady vytěsnění minoritních akcionářů mohly přesáhnout miliardu. Byl si prý proto jistý, že vyjednávání pro něj dopadne dobře a peníze získá. „Díval jsem se na to z pohledu ČEZ a předpokládal jsem, že na to měli připravené rezervy,“ citují LN Krůpu. Celkový doplatek rozdílu cen akcií prý mohl podle propočtů z výročních zpráv ČEZu dosáhnout s úroky 1,4 miliardy.

V případě, že by akcionáři u soudu dosáhli navýšení ceny akcie pro vyrovnání, musel by ČEZ vyplatit rozdíl i těm, kteří se původně nesoudili. Tím se firma hájí a vysvětluje, proč přistoupila na oněch 349 milionů na vyrovnání. Hrozilo prý, že ČEZ bude muset doplácet miliardu korun francouzské firmě EdF, která v minulosti ovládala skoro desetinu Severomoravské energetiky.