„Ubíhající roky nás vzdalují od dnů války. Ještě jsou mezi námi ti, kteří se v květnu 1945 postavili nacistické přesile. Máme možnost vracet se s nimi do doby, kterou většina z nás zná jen zprostředkovaně,“ uvedla na setkání předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová.

Umíralo se, aby se dnes mohlo vzpomínat

Nepochopitelnou kapitolou našich dějin je podle ní to, jak se vlast ke svým hrdinům z povstání zachovala za komunismu. „Padlí i přeživší mají zásluhu na tom, že naše země nebyla vymazána z mapy,“ dodala Němcová. „Příběh pražských barikádníků stojí za náš obdiv a úctu,“ dodal 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka.

Podle ministra životního prostředí Tomáše Chalupy, který na pietním aktu u Staroměstské radnice zastupoval premiéra Petra Nečase, je smrt za války vždy absurdní a jde proti lidské přirozenosti. Na druhou stranu je ale zároveň největším důkazem statečnosti a odhodlání pražských barikádníků. „V roce 1945 se na tomto místě umíralo, aby se dnes mohlo jen vzpomínat,“ prohlásil Chalupa.

Věnce k pamětní desce kladl také primátor hlavního města Bohuslav Svoboda, zástupci Armády ČR a Českého svazu bojovníků za svobodu. České národní povstání proti německé okupaci v květnu 1945 patří mezi nejvýznamnější akce domácího protinacistického odboje v okupovaném Československu. Vypuklo živelně jako výraz spontánního odporu českého národa proti okupantům i kolaborantům a jako reakce na rozklad okupačního mocenského aparátu a rychlý vítězný postup spojeneckých vojsk.