"Měla jsem tu možnost s Karlem se bavit o tom, jestli by si přál, aby ve filmu bylo jeho rozloučení. Takže vím, že by si to přál. Měla jsem dobrý pocit, že když jsem točila ty dojemné lidi, jak se mu klaněli na Žofíně, tak jsem věděla, že by si to Karel přál, že to nebylo něco, co by mu do filmu přišlo příliš smutné. Opravdu s tím souhlasil," poznamenala Špátová k dokumentu Karel. Karel Gott zemřel loni 1. října, ještě čtrnáct dní předtím s ním Špátová natáčela.

"O smrti jsme se hodně nebavili. Měli jsme spíš možnost ji pozorovat. To odcházení. A to pro mě nebylo jednoduché, protože já jsem do toho filmu šla s tím, že natáčím pozitivní a veselý film, odvážný, nabíjející a posilující. Tři čtvrtě roku mojí práce jsem věděla, že je Karel vážně nemocný, takže to bylo těžké," poznamenala Špátová. Rodina stála podle jejích slov po celou dobu při něm.

"Bylo to silné. Holky se o něj staraly, Ivanka o něj pečovala opravdu sama strašně dlouho a to je to, co bych si moc přála, aby lidé v tom filmu pochopili a viděli. Aby pochopili, že to je opravdová láska - Ivanka a Karel, protože ve chvíli, kdy vám odchází nejbližší člověk, zdá se to jako samozřejmost, že budete u něho, ale pro mě bylo moc silné to pozorovat, jak se o něho stará, jak je při něm, jak je mu blízko, jak jsou holky u něho v nelehkých chvílích... A zároveň, jak jsou pořád pozitivní. Holky pořád vytvářely život," uvedla.

"Zmínila jste, že Karel ničeho nelituje. Že se dívá na svět vyrovnaně. Na druhou stranu je tam ta komunistická minulost. Je tam ta minulost, ve které on byl tak trochu plakátovým klukem toho režimu, do jisté míry. Podepsal Antichartu. S tímhletím je nějak vyrovnaný, nelituje toho zpětně?" ptal se následně Špátové moderátor Čestmír Strakatý.

"Karel toho samozřejmě strašně litoval. Jeho se tak dotýkalo, že těch 40 let se to pořád omílá a pořád se mu to vyčítá, ta jeho osudová chyba. A myslím si, že nejenom, že toho litoval, ale vlastně ho to dovádělo k velkému vzteku. Takže já si myslím, jak jsem ho poznala, že kdyby on tam tenkrát nešel a kdyby to neudělal, tak by vlastně všechno ztratil. Jediné, co v životě měl, a to byla jeho vrcholná věc, tak byl jeho talent a jeho zpěv. A nikdo z nás si nedovede představit, zejména my mladí lidé, jestli bychom to udělali, nebo neudělali," poznamenala Špátová. Zastala se Karla Gotta v tom, že pomáhal lidem. "A to je pro mě silné," sdělila. 

"Rozčilovalo ho už jen to, že jsem s ním to téma chtěla točit. Považoval to za zoufalství, že v jeho životě, česko-německém, naplněném krásnou muzikou, tvorbou, vztahy, že se pořád dokola řeší jedna chvíle, která samozřejmě nebyla malá, nebylo to... Je to chyba, samozřejmě je to velká chyba, ale pořád dokola - on to má v životě jako moment, kdy selhal. A on tím strašně trpěl. Nejenom tím, že to udělal, ale i tím, že mu to lidé neustále připomínali," dodala s tím, že věří, že se jim povedlo ve filmu téma Anticharty uzavřít. "Pokud to budou lidé dál řešit, tak mi to přijde jako takové nudné téma, bych řekla," uvedla. "Myslím, že je to taková zoufalost novinářů, lidí, kritiků, jako kdyby neměli o čem jiném mluvit. Protože co on udělal jiného špatného..." dodala.