Nová vláda vznikala poměrně dlouhou dobu a její vznik provázelo mnoho kontrovezních okolnosti. Maxová říká, že hlavní však ve finále je, že Česka republika směřuje k tomu, že bude mít konečně legitimní vládu. „To, že nemá důvěru a není stabilní, má velký vliv na atmosféru ve Sněmovně a v tom se mně ani kolegům nepracuje dobře,“ uvedla.

Zmínila, že vláda předkládala i zákony, na kterých se i Sněmovna dohodla, ale stále jsou slyšet kritické ohlasy, že nemá důvěru. „Slyšíme, ať zapínáme pouze světla, že nemáme důvěru a to není dobré a nedělá to dobrý obrázek ani v zahraničí,“ doplnila.

Už na počátku mezi hnutím ANO a socální demokracii bylo možné sledovat střet kvůli jmenování minstra zahraničí, což je podle Maxové nyní především věci ČSSD. „Především je to věc Jana Hamáčka a zodpovědnost premiéra. Premiér své kroky a dopisy prezidentovi ohledně seznamu ministrů konzultoval s legislativní radou vlády a žádné problémy tam nebyly. To si musí vše vyříkat mezi s sebou,“ sdělila s tím, že ne vše se vždy říká veřejnosti, jak by se říkat mělo, a je otázka, zda o těchto krocích předem předseda ČSSD věděl, či nevěděl.

Komunisté o víkendu přijali usnesení, v němž píší: „KSČM si plně zachová samostatné suverénní rozhodování při naplňovaní svého programu v zájmech občanů naší země a nezavazuje se k poslušnému plnění požadavků menšinové vlády.“ „My samozřejmě teď potřebujeme komunisty k toleranci vlády, pak se ale bude jednotlivě debatovat o návrzích, které buď podpoří, nebo nepodpoří, to bychom pak hledali podporu jinde,“ uvedla Maxová na otázku, zda počítají s tím, že si budou komunisté dělat co chtějí, či je potřebují pouze k hlasování o důvěře.

Komunistům tak nyní narůsta sebevědomí díky tomu že vláda je potřebuje pro získaní důvěry. „Samozřejmě jsme jim dali určité šance, tím že budou tolerovat vládu, a oni je zkrátka využívají,“ sdělila a dodala, že otázka však je, jakým způsobem jim bude umožněno tu jejich toleranční sílu využívat. Podle Maxové taková vláda sice není ideální, ale je to nutná sestava pro fungování Parlamentu a České republiky.

Vláda ještě v minulém složení podpořila návrh, podle kterého by měli mít možnost uzavírat manželství i lidé stejného pohlaví. Vládní legislativci doporučovali vládě, aby přijala neutrální stanovisko; podle Maxové tak učinili především kvůli tomu, že toto téma očividně rozděluje společnost. „A to ne na dva, ale na tři tábory. Na přiznivce, odpůrce a na ty, kteří si to chtějí nechat vysvětlit. My jsme rádi, že vláda dala souhlasné stanovisko,“ uvedla s tím, že legislativci nejspíše něchtěli nést zodpovědost za to, zda se budou veřejně hlásit k tomu nebo onomu proudu.

Poslanec Brázdil však označil homosexuály za postižené a ještě se přitom odvolával na poslaneckou imunitu. „To postižení je ale vytrženo z kontextu, bylo to uvedeno na pravou míru. Měl by vážit slova, ale za to nese odpovědnost on, já s ním nesouhlasím,“ vysvětlovala Maxová, která podobně radikální komentáře ve Sněmovně nijak řasto neslýchá. „V poslední době jsem nezaznamenala žádný názor proti.“

Debata o tom však ještě nebyla na plénu otevřena. Přesvědčovat tak kolegy o argumentech, proč být pro tento typ sňatků, má smysl, je si jistá Maxová. „Snažím se o tom velmi intenzivně debatovat a vysvětlovat. Je pravda, že několik kolegů, co byli proti, se nám podařilo přesvědčit,“ uzavřela s tím, že je to citlivé téma, které kozultovala například se svým synem a s dalšími mladými lidmi. „Je to nesnadné kontroverzní téma, je potřeba se o tom hodně naučit, ale mně se líbí a je to správné,“ uzavřela.