Že v amerických kongresových volbách republikáni podle očekávání nedosáhli drtivého vítězství v obou komorách, ale posílili, není podle Decroix překvapením: „Myslím, že je to spíše takový tradiční výsledek, že tyto volby, které vždy probíhají v polovině prezidentského mandátu, nesvědčí tomu prezidentovi,“ uvedla členka zahraničního výboru, že až osmnáct z dvaceti voleb podle průzkumu nebylo v minulosti ve prospěch současného amerického prezidenta.

To, že se předvolební průzkumy příliš netrefují, si Decroix vysvětluje tím, že je velmi obtížné odhadnout témata důležitá právě pro voliče. „Už dlouhodobě vidíme, jak obtížné je odhadovat kvůli tomu dopředu, jak to nakonec dopadne,“ dodává poslankyně. Podle průběžných výsledků sice demokraté zcela jistě přijdou o většinu ve Sněmovně reprezentantů, Senát ale mohou těsně udržet.

Záznam celého rozhovoru najdete ZDE.

Nešlo podle jejích slov pouze o souboj demokratů a republikánů: „Situace v Americe je velmi vyhrocená, chvílemi to byla až hysterická kampaň. Za rozpolceností ale na pozadí hrála roli i obava o demokracii. Probíhal tam tedy nejen souboj mezi demokraty a republikány, ale i jakýsi interní souboj o to, které křídlo, které strany zvítězí a jestli zvítězí ta populistická část, která je i pro nás důležitá ve smyslu toho, zda tím směrem Amerika půjde,“ uvádí politička.

Zaznamenala vyjádření amerického voliče, který standardně volil vždy republikány. Novinářům uvedl, že tentokrát republikány volit nebude proto, že nechce, aby americká společnost byla dále rozpolcená a udržovat ono populistické křídlo.

Jsou podle poslankyně přehnaná slova prezidenta Bidena o tom, že je demokracie ohrožena, a proto je třeba volit stranu demokratickou? „To je předvolební rétorika, děje se tak před každými volbami. V Americe jde o standardní souboj modré a červené,“ míní.

V kontextu tak vyostřené rétoriky ale zmínila další aspekt, a sice že se v kongresových volbách hrálo již i o volby prezidentské: „V těchto volbách se samozřejmě hrálo o Sněmovnu reprezentantů, o Senát a o guvernérská místa, ale současně na pozadí toho se hrálo už i o volby prezidentské. To znamená, že pokud byl někde dáván silný důraz, tak je to možné a my v Evropě jsme to tak také četli.

Ty bylo nestandardní i proto, že šlo o první volby, které proběhly po útoku na Kongres. Možná v podtextu tam zaznívaly tyto obavy. Jak moc byly vyhrocené a zda zbytečné…,“ dodala Decroix, že to je těžké soudit.

Agentura Bloomberg k volbám poznamenala, že nečekaným poraženým je ten, kdo ani nebyl na volebních lístcích, tedy Donald Trump, který podporoval mnohé kandidáty, z nichž řada neuspěla. Decroix by si podle svých slov velmi přála, aby zpráva, kterou z toho lze číst, byla, že Američané už nechtějí křik, že v Americe podle Trumpa „nefunguje systém a někdo mu něco ukradl“. Zatím je podle ní ale na to příliš krátce. „Červená vlna se nekonala, politika se vyvíjí v dalších horizontech. Pokud můžeme říct, že tento křik tentokrát nevyhrál, pak to lze číst tak, že nestačí být ten nejukřičenější a ten největší populista, abyste jednoznačně vyhrál, tak je to dobrá zpráva,“ dodala poslankyně ODS.

Na dotaz, zda se do atmosféry amerických voleb mohl promítnout i brutální útok na manžela Pelosiové, uvedla: „Zmíním k tomu něco jiného. Útok je jedna věc, ale co mě na tom šokovalo nejvíc, je reakce Donalda Trumpa, který se situaci snažil zlehčit a téměř poukázal na to, že si to rodina Pelosiových způsobila sama. Je to stejné tak jako reakce na kandidaturu floridského guvernéra ‚vím na tebe víc než tvá manželka, tak se neopovažuj kandidovat‘. To opravdu do žádné demokracie nepatří. Pevně věřím, že to je to, proti čemu se voliči ohradili,“ dodala Eva Decroix.