„Benešovy dekrety jsou vyhaslé, tvrdí čeští politici unisono. Pak je ovšem na místě otázka, proč je v Česku okamžitě oheň na střeše, když se o nich na sudetoněmeckém sjezdu byť i jen hlesne,“ poznamenává úvodem Rakušanová. 

Reaguje tak na šum, který zavládl poté, co se o víkendu konal 69. sudetoněmecký sjezd v Augsburgu, kde se o Benešových dekretech opět mluvilo. Jak však dodává Rakušanová, šlo tam především o úžasný pokrok v česko-německých vztazích, o který se společně zasloužili Češi a Němci, a to v neposlední řadě všude tam, kde po válce došlo k nucenému vysídlení sudetoněmeckého obyvatelstva.

„Zdůraznit je třeba, že k tomu významně přispěly dvě věci, a to jednak oběma vládami financovaný Česko-německý fond budoucnosti, který letos oslavuje 20 let své úspěšné činnosti, ale také Sudetoněmecké krajanské sdružení, které v roce 2015 pod vedením svého představitele Bernda Posselta – mimochodem největšího českého patriota, jakého znám – vypustilo ze svých stanov cíl usilovat o znovunabytí někdejšího domova i majetku,“ sdělila Rakušanová s tím, že zda si chce Česko ponechat ve svém právním řádu i nadále poválečné dekrety nebo zákon z roku 1946, je jen naše česká záležitost. „Neexistují k tomu už žádné objektivní důvody,“ dodala.

Původní text ZDE.

A nepodivuje se ani nad tím, že se nad Benešovými dekrety pozastavil státní tajemník německého ministerstva vnitra Mayer. „Bernd Posselt i nový bavorský premiér Markus Söder dávali sice v neděli ve svých projevech až dojemně najevo pochopení pro enormní citlivost českých politiků, když je ve svých projevech ujišťovali, a to aniž by termín ‚Benešovy dekrety‘ vypustili z úst, že to nikdo nemyslí zle,“ popsala Rakušanová a chválí Mayera za „osobní názor“. 

„Na reakcích politické scény se totiž názorně ukázalo, komu se dekrety hodí do krámu. Zatímco čeští zástupci demokratického spektra konstatovali, že jde o odbytou záležitost a je nutné se dívat do budoucnosti, chopili se nejen šéf komunistů Vojtěch Filip nebo Tomio Okamura z populistické SPD, ale i prezidentův mluvčí Ovčáček okamžitě příležitosti k oživení protiněmeckých klišé,“ dodala.

Závěrem zkonstatovala, že poválečné dekrety jsou dodnes nebezpečným troudem, schopným způsobit v rukou populistických nacionalistů požár. „Dokud je Česká republika bude ve svém právním řádu trpět, toto nebezpečí nepomine. Jejich zrušení je – a to bez přehánění – v nejvyšším zájmu českého státu,“ uzavřela.