Poučení z historie. Kolaps Ukrajiny přijde za ani ne rok od poslední ofenzivy

02.10.2024 13:43 | Monitoring

Zákopy, dělostřelectvo, pomalý postup. Tím se válka na Ukrajině podobá první světové válce. Analytik Tyler Weaver pak z různých operací odvodil, kdy Ukrajině dojde dech. Řídí se tím, jak dlouhý byl interval mezi poslední ofenzivou a podepsáním příměří nebo mírové dohody. Ani v jednom případě to netrvalo déle než rok. Ať už se jednalo o carské Rusko, německé císařství nebo prvoválečnou Francii. „Vojenská situace Ukrajiny se stane neudržitelnou do konce léta 2025. Pokud v té době nezažádá o mír, může dojít až k roku dalších bojů, než se Ukrajina bezpodmínečně vzdá nebo bude zcela dobyta,“ usuzuje analytik.

Poučení z historie. Kolaps Ukrajiny přijde za ani ne rok od poslední ofenzivy
Foto: Repro Youtube
Popisek: Francoužští vojáci v zákopech za první světové války

Slovní spojení „dead cat bounce“ (odraz mrtvé kočky) pochází z akciových trhů, kde se tak říká krátkému období růstu u aktiv, která jinak katastroficky padají. Vychází z myšlenky, že „i mrtvá kočka se odrazí, když ji pustíte z dostatečné výšky“.

Právě takové krátké momenty, kdy se kolabující strana na chvíli zmátoří, studoval analytik Tyler Weaver, jinak známý jako Armchair Warlord. A to ve vztahu k Ukrajině. Jeho poslední predikce byla, že se Ukrajina začne hroutit na jaře 2024 a fronta na Donbasu se skutečně začala hroutit, takže Ukrajina ze zoufalství v létě zahájila vpád do Kurské oblasti. „Teď už můžeme vidět konec,“ míní analytik.

Anketa

Jakou školní známkou zatím hodnotíte prezidenta Petra Pavla?

1%
0%
4%
1%
9%
hlasovalo: 10879 lidí
Předně vysvětluje, co pojem „dead cat bounce“ znamená u ofenzivy. Jedná se o poslední útok mocnosti, která už vojensky kolabuje a snaží se ze spárů prohry vyrvat vítězství poté, co se situace otočila v její neprospěch. „Kromě případů zásahu vyšší moci, například při francouzské orleánské kampani v letech 1429–1430, jsou takové operace velmi kontraproduktivní a jen uspíší porážku mocnosti, která je zahájila,“ soudí. S tím, že ve vojenské historii je řada příkladů, dokonce tolik, že z nich lze dělat předpovědi. Právě pro tento účel analyzuje tři takové případy z první světové války, která je svým charakterem nejbližší právě konfliktu na Ukrajině.

První případ je Brusilovova ofenziva. Analytik připomíná, že první světová válka nezačala pro Rusko dobře, porážka u Tannenbergu byla drtivá, Rusko nakonec opustilo Polsko a linii stabilizovalo až na území dnešního Běloruska v polovině roku 1915.

„Ačkoli pozdní carské Rusko mělo jistě spoustu problémů se schopnostmi státu, zaostalou infrastrukturou a neschopností úředníků, důvod carských potíží byl ve skutečnosti mnohem jednodušší: Západní fronta nebyla po většinu první světové války prioritou Centrálních mocností. Rusko bojovalo současně s hlavními silami Německa, Rakouska-Uherska a Osmanské říše.  A zejména vilémovské Německo bylo vojensky ve skutečnosti něco jako 350kilová gorila,“ popsal situaci.

V reakci na to velení naplánovalo odvážnou operaci, totiž útok na levém křídle, poblíž hranic Rumunska, s cílem zdrtit slabší rakouské síly, které držely jižní úsek fronty. A částečně to i vyšlo. Ruské síly pod generálem Brusilovem měly značné územní zisky, vyhnaly Rakušany z Haliče, a to díky taktikám, které předcházely útočné pěchotě z konce války. Ostatní armády používaly mnohem primitivnější taktiky a selhaly a i Brusilovovi došla pára, když Rakušany podpořili Němci.

„Ofenziva byla pro ruskou armádu strašlivě krvavá a během tří měsíců krutých bojů si vyžádala více než milion obětí. I když měli dostatek mužů na výměnu, ruský průmysl a politická stabilita byly něco úplně jiného. Únorová revoluce svrhla cara a ochromila Rusko jako velmoc devět měsíců poté, co Brusilovovi muži vylezli ze zákopů, ačkoli Lenin (který se dostal k moci po další revoluci!) podepsal ponižující Brestlitevskou smlouvu až za rok,“ vyhodnotil analytik s tím, že od ofenzivy do politického kolapsu to trvalo 9 měsíců, 21 měsíců pak do úplné kapitulace.

Jako další příklad pak zmínil Nivellovu ofenzivu. Ani pro Francii nezačala první světová dobře, jen za první dva měsíce roku 1914 utrpěla francouzská armáda půl milionu ztrát. Ztráty pokračovaly týdny, měsíce a roky a morálka v zákopech začala kolabovat na začátku roku 1917. Hlavní velitelství stálo před rozpadem armády, a tak se rozhodlo, že v polovině roku 1917 zahájí útok. 16. dubna 1917 vyrazilo ze zákopů půl milionu Francouzů a za méně než týden se operace zastavila v oceánu krve. Francouzi postoupili o čtyři kilometry, což si vyžádalo 200 000 obětí.

„Francouzští vojáci se začali téměř okamžitě bouřit a na více než měsíc upadla francouzská armáda do chaosu. Naštěstí pro Francii začali krátce poté přicházet američtí vojáci – francouzská armáda však byla po Nivellově ofenzivě vyčerpaná a Francie by se pravděpodobně propadla do chaosu podobně jako Rusko, kdyby USA situaci nezachránily,“ píše analytik. Od ofenzivy k rozpadu dle něho uplynulo 11 měsíců, protože kdyby nezasáhli Američané, tak by případ vypadal docela jinak.

Třetí příklad je pak samotné Německo a operace Michael. I když v roce 1918 Trojdohoda válku vyhrála, na začátku roku se tak nezdálo, vzhledem k tomu, že aliance šla od katastrofy ke katastrofě a bojovala s Německem, které se mohlo soustředit na jedinou frontu. Jenže Německo bylo zraněné a na bojišti se pomalu projevoval americký Goliáš. Takže pokud chtěli vyhrát, tak museli postupovat rychle a to také udělali.

Nejdříve přišel průlom u Caporetta, kde Itálie byla zatlačena z pozic v Alpách a zachránili ji až Francouzi a Britové u bran Benátek. Pak přišla operace Michael. Německá armáda vyrazila ze zákopů 21. března 1918 a prorazila 130kilometrovou díru v liniích spojenců, které následně zatlačila o 65 kilometrů zpátky. A to v zákopové válce, kde se úspěchy měřily na sto metrů. I když byla německá armáda zbídačená, kdyby na místě nebyly americké výsadkové síly, které podnikly protiútok, tak by se dohoda pravděpodobně položila a Francie by byla vyřazena z boje.

Po osmi měsících Německo podepsalo klid zbraní, protože čelilo vyhlídkám nekonečné záplavy Američanů poté, co protiútok dohody vymazal jejich územní zisky. Od ofenzivy do podepsání klidu zbraní tedy uběhlo 8 měsíců.

„Co se z toho všeho můžeme dozvědět a co to znamená pro Ukrajinu? Ukrajina vrhla své strategické rezervy (a velkou část svých operačních rezerv ze stávající frontové linie) do kurské ofenzivy v srpnu 2024, která v bitvě u Sudže-Koreněva ztroskotala s katastrofálními ztrátami. Jednalo se o zoufalý krok, kdy se snažili vyrvat vítězství z čelistí porážky, a stejně jako většina podobných kroků podnikaných mocnostmi, které mají strategickou rovnováhu tak ostře proti sobě, ztroskotal na značných ztrátách,“ připodobňuje analytik situaci Ukrajiny k první světové válce.

„Vzhledem k výše uvedeným časovým údajům z první světové války – 9 měsíců od Brusilovovy ofenzivy do Únorové revoluce, 11 měsíců od Nivellovy ofenzivy do operace Michael a 8 měsíců od operace Michael do příměří – můžeme udělat předpověď. Je následující:

Vojenská situace Ukrajiny se stane neudržitelnou do konce léta 2025.  Pokud v té době nezažádá o mír, může dojít až k roku dalších bojů, než se Ukrajina bezpodmínečně vzdá nebo bude zcela dobyta,“ zhodnotil závěrem.

 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

válka na Ukrajině

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: Karel Šebesta

Ing. Martin Kolovratník byl položen dotaz

zdražování dálniček

Pane Kolovratníku, ANO se ohrazuje téměř proti všemu, co dělá vláda. Zajímalo by mě ale, co si upřímně myslíte o zdražení dálničních známek, a jestli by se zdražovali i kdybyste byli v příští vládě? Podle této vlády se totiž mají zdražovat každý rok, ale to přeci ještě neznamená, že vy toto pravidel...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Diskuse obsahuje 14 příspěvků Vstoupit do diskuse Tisknout

Další články z rubriky

Poučení z historie. Kolaps Ukrajiny přijde za ani ne rok od poslední ofenzivy

13:43 Poučení z historie. Kolaps Ukrajiny přijde za ani ne rok od poslední ofenzivy

Zákopy, dělostřelectvo, pomalý postup. Tím se válka na Ukrajině podobá první světové válce. Analytik…