Baštovy diplomatické zkušenosti mu v průběhu posledního desetiletí prý připomínají stále častější současné války a krize. Aktuálně se to týká Kazachstánu. Předchůdce současného prezidenta Kazachstánu Tokajeva si ponechal důležité pravomoci, zejména dohled nad ozbrojenými složkami a tajnými službami.

Předání moci však evidentně neproběhlo dle Nazarbajevových představ, jeho nástupce se projevil jako cílevědomý a zkušený politik, který jej postupně zatlačoval do pozadí. „Ve Střední Asii se podobné problémy řeší státním převratem. Ti, kdož ho připravovali, evidentně drží prst na tepu doby, protože počáteční impuls okopírovali z Francie,“ píše Bašta.

• Původní zdroj ZDE

Pohonné hmoty přes Nový rok podražily o plných 100 %. Vláda zdražení zdůvodnila tím, že nově se ceny určují na burze na základě poptávky. V naftařských regionech na pobřeží Kaspického moře následovaly mohutné demonstrace ve stylu hnutí Žlutých vest. Prezident Tokajev vládu odvolal a ceny vrátil na původní úroveň.

„Dosáhl tím pouze toho, že nepokoje zachvátily celou zemi a staly se mimořádně násilnými. Všude je doprovázelo rabování. Potom část ozbrojených složek přešla na stranu demonstrujících a násilnosti se změnily v ozbrojené boje,“ glosuje Bašta dění. Vedle administrativních budov a policejních a vojenských objektů v centrech velkých měst ozbrojenci zaútočili na všechna letiště.

Důvody, proč to udělali, se ukázaly záhy: „Prezident Tokajev se totiž rozhodl využít možnosti, které Kazachstánu poskytuje členství v Organizaci Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (postsovětská obdoba paktu NATO) a požádal jejího generálního tajemníka o pomoc. Do Kazachstánu tak zamířily a jako první přiletěli ruští výsadkáři. Naopak zemi urychleně opustil bývalý prezident Nazarbajev i se svými dcerami,“ pokračuje Bašta.

Dá se prý očekávat, že povstání bude brzo potlačeno a rozeběhne se vyšetřování. Účast ozbrojenců vycvičených v pouličních bojích potvrzuje podle Bašty tvrzení prezidenta Tokajeva, že jde o teroristy, pravděpodobně bojovníky Islámského státu. Angažovanost Ruské federace a zřejmě i Čínské lidové republiky se nejspíše neomezí jenom na potlačení povstání. „Čínu znepokojuje to, že kazašští Ujguři se do nepokojů velmi aktivně zapojili, takže se bojí přenesení nestability na své území,“ připomíná poslanec.

Rusko má dva hlavní důvody: „Jeho hranice s Kazachstánem měří 7500 kilometrů, představuje tedy měkký podbřišek země. A v této středoasijské republice žijí skoro 4 miliony etnických Rusů. Ti se, mimochodem, nepokojů neúčastnili. Scénář, ve kterém by Ruská federace musela současně čelit etnickým čistkám svých krajanů na východě Ukrajiny (jak předpokládá návrh zákona prezidenta Zelenského  „O přechodném období“) a na severu Kazachstánu, by vedl k válce na dvou frontách,“ dodává.

„Proto se mi zdá, že neúspěšná barevná revoluce v Kazachstánu bude mít stejné důsledky, jako měla její obdoba v Bělorusku – obě země to donutí úzce spolupracovat s Ruskou federací,“ uzavírá Jaroslav Bašta svůj komentář.