Posledním případem sourozenecké spolupráce byly pondělní útoky v Bruselu. Brahim El Bakraoui zabíjel na letišti Zaventem, jeho bratr Khalid v metru. 

„Bratři se vzájemně ovlivňují, mladší zbožňuje toho staršího. Dospívání je také soutěživé,“ vysvětlují psychologové. Bezpečnostní analytik Josef Kraus k tomu uvedl, že spolupráce v rámci rodiny je dána tím, že takováto aktivita vyžaduje určité množství vzájemné důvěry, krytí a utajení. „Pokrevní pouto bývá zpravidla silnější než pouto se známým či kamarádem,“ řekl. 

Zároveň poukázal na další faktor – vyčlenění nějaké etnické skupiny z většinové společnosti státu, v němž žije. Rodiče povětšinou na své děti nemají čas, neboť se snaží vytvořit svým dětem co nejlepší budoucnost, tvrdí. „Oproti tomu jejich děti už trpí problémy imigrantů druhé či třetí generace: jsou vykořenění,“ dodal.

Oba bratři, kteří se podíleli na pondělních útocích, byli policii přitom známi. Brahim byl zatčen kvůli střelbě na policisty před deseti lety, ale i když byl odsouzen, do vězení nenastoupil. Khalid měl být také ve vězení, a to za sérii krádeží. Navíc figuroval i na seznamu osob hledaných Interpolem kvůli podezření z terorismu, a to ve vazbě na podzimní útoky v Paříži. 

Jak nyní zjistila belgická média, Khalid také pronajímal pod falešným jménem byt a jeden z bratrů rovněž dodával munici pro pařížské útoky.  

Příbuzenské vztahy byly zjištěny již při útocích ve francouzském Toulouse a Montaubanu v roce 2012 či při pumovém útoku na bostonském maratonu o rok později. A i za útokem na časopis Charlie Hebdo stáli bratři – Kouachiovi. 

Vyšetřování bruselských útoků však ukazuje i na nové těžko uvěřitelné skutečnosti. Nejnovější informací je zpráva jednoho z belgických deníků, který uvádí, že bratři El Bakraouiovi, kteří stojí za úterním teroristickým činem, sledovali šéfa belgického střediska pro výzkum jaderné energetiky. Podle všeho jej natáčeli skrytou kamerou.