Ještě před čtvrteční návštěvou prezidenta Spojených států Donalda Trumpa polské Varšavy bývalý předseda polské vlády a lídr vládnoucí strany Právo a spravedlnost Jaroslaw Kaczynski veřejně prohlásil, že Trumpova návštěva Varšavy je „dalším úspěchem“ pro Polsko, na které prý nyní ostatní země „žárlí“. 

Polský ministr obrany Antoni Macierewicz zase uvedl, že současná polská vláda je „na stejné lodi“ s Donaldem Trumpem, pokud jde o to být terčem útoků ze strany „liberálů, postkomunistů, levičáků a genderistů“. 

Sám prezident Spojených států Donald Trump v polské Varšavě apeloval na Moskvu, aby se přestala vměšovat do záležitostí zemí východní Evropy. Trump také polský národ ujistil v tom, že Spojené státy stojí za svými spojenci v NATO. 

Za největší hrozby, kterým v současné době čelí západní civilizace, Trump označil „radikální islámský terorismus, nekontrolovanou migraci a příliš silnou roli centrálních vlád“. 

Prezident Trump byl v polské Varšavě přímo zuřivě vítán, a to jak ze strany téměř patnáctitisícového davu, tak i ze strany představitelů polské vlády, jejichž protiimigrační politika je blízká té, kterou ve Spojených státech razí Donald Trump. 

S o poznání méně vřelým přivítáním se o několik dní později setkal Trump v německém Hamburku. Mnoho západoevropských politiků v čele s německou kancléřkou Angelou Merkelovou se obává toho, že Trump vbije klín mezi evropské státy ještě hlouběji. 

Proč právě Polsko?

Americký prezident Donald Trump se ve Varšavě zároveň zúčastnil summitu Iniciativy tří moří, na kterém vyjádřil záměr posílit energetickou spolupráci USA a států střední Evropy, zejména co se týče exportu a budování infrastruktury. 

V její současné podobě Iniciativa tří moří sdružuje 12 států, a to včetně České republiky, s cílem skrze vzájemnou spolupráci redukovat rozdíly mezi úrovní energetického sektoru západní a střední Evropy. Podle amerického prezidenta by zvýšení amerického exportu ropy a zemního plynu do střední Evropy mohlo pomoci snížit energetickou závislost na Ruské federaci. 

Největší pozornost by měla být v rámci iniciativy věnována budování a modernizaci středoevropské energetické infrastruktury, která je konkrétně v případě zkapalněného zemního plynu nedostačující. 

Vojenský rozměr Iniciativy tří moří

Iniciativa tří moří vychází z konceptu Mezimoří (v polském originále Międzymorze), který po první válce prosazoval polský státník Józef Pilsudski. Jejím primárním úkolem mělo být zamezení jakékoli ruské expanze na západ a vytvoření obranného koridoru mezi Německem a Sovětským svazem. Pilskudski svou vizi nedokázal zrealizovat zejména z toho důvodu, že se ostatní potencionální spojenci obávali příliš silného vlivu Varšavy. Nyní se zdá, že má podobný plán podporu ve Washingtonu. 

Stavebními kameny zmíněné aliance jsou Polsko a Rumunsko; obě země mezi sebou v poslední době navázaly silnou vojenskou spolupráci. Stejně aktivně se ve vojenské oblasti již nějakou dobu angažují i pobaltské státy. Nyní se rozhýbala i doposud zdrženlivá maďarská vláda, která uvedla, že se Maďarsko přidá ke každoročnímu společnému vojenskému cvičení Rumunska a Bulharska u břehů Černého moře. 

„Pokud k tomuto skutečně dojde, východní část evropského poloostrova zformuje koherentní skupinu, která bude mít podporu ze strany globální mocnosti (Spojených států, pozn. red.), a vytvoří tak demarkační linii mezi Ruskem a zbytkem Evropy,“ píše americký geopolitický stratég George Friedman ve svém článku pro Geopolitical Futures.

Tato forma obranného spojenectví mezi státy střední a východní Evropy může podle Friedmana představovat hrozbu pro celistvost Evropské unie. 

„Většina členů Mezimoří nejsou členy eurozóny, nicméně představují ekonomicky nejdynamičtější část Evropy. Ekonomiky východoevropských států jsou na vzestupu, za což vděčí zejména extrémně vysoce vzdělané a kvalifikované pracovní síle, která je doposud relativně levná. Podle mého názoru se bude jednat spíše o hlubší ekonomickou integraci mezi těmito státy,“ píše Friedman, který již před několika lety předpovídal růst ekonomického a politického vlivu Polska. 

„Toto štěpení povede k politické evoluci vně ideologického rámce Evropské unie. Vlády v Polsku a Maďarsku dlouhodobě kritizují multilateralismus a kolektivistický rámec EU, za což je Brusel výrazně kritizuje. Nicméně ani Budapešť, ani Varšava se doposud požadavkům EU nepodřídily. Koncept Mezimoří je tak více než jen vojenskou aliancí,“ dodává původem maďarský expert na geopolitiku.