Všiml si rozhovoru, který Zubov poskytl webu investigativní novinářky Sabiny Slonkové Neovlivni.cz. Na jeho otázku, jak funguje ruská propaganda, odpověděl Zubov bezelstně, že v Rusku i v Česku máme příliš velký strach z propagandy, a to kvůli minulosti, kdy nebyl internet, a komunikační kanály bylo možné přiškrtit.

Ale v době nezávislého internetu „je na vás, jaké zpravodajské servery chcete číst, jaké zdroje chcete používat. My, nejen v České republice nebo v Rusku, ale na celém světě, dodnes nechápeme, že doba propagandy je za námi,“ řekl Zubov.

Celý text je ZDE

Podle Zubova jsou alternativní informace k dispozici. Důležité je ale dělat něco, čemu lidé věří, co přijímají. Třeba říkat, že imperialistické, nacionalistické, agresivní chování je špatné. A že jiná cesta je humánnější, je principiálně lepší a v životě užitečnější. Mělo by se jít cestou vysvětlování a příkladů, a že proti propagandě nejlépe obstojí „dobře známé osobnosti v politickém a společenském světě, které se chovají podle vysokých morálních principů“.

Třeba europoslanec, který svou duší upsal StB...

Schneider k tomu podotýká, že není vinou Zubova, jaké „osobnosti“ se člověku promítnou před vnitřním zrakem, když se začne hovořit o protagonistech protiruské propagandy u nás.

„Třeba europoslanec, bývalý člen komunistické strany, který svou duši upsal Státní bezpečnosti a udal jí jména několika svých spolupracovníků, jen aby mohl jezdit na výlety do Sovětského svazu. A další postavy bývalých komunistů, svazáckých funkcionářů, mluvčích tabákového průmyslu, či novinářů píšících angažovaně již za minulého režimu, kteří jen změnili barvu,“ píše Schneider bez servítků.

Profesor Zubov vidí jako problém také toto: „Tady v České republice, nebo v jiných západních zemích, mnoho lidí nevěří vlastním informačním zdrojům. Myslí si, že také produkují lži a pracují v zájmu nějakých ekonomických skupin, oligarchů nebo politických stran, ale ne v zájmu pravdy. To je hlavní problém. Ztratili jsme důvěru ve vůdčí osobnosti naší civilní společnosti. Proto proniká ta černá propaganda do mozků lidí na Západě i v naší zemi.“

Problém není v navýšení zdrojů pro kontrapropagandu

Podle Schneidera, věřit „profláknutým, nyní protiruským propagandistům“ by bylo z důvodů naznačených výše tlačením stejně černé propagandy do mozků lidí.

„Navíc dává profesor Zubov ránu všem protiruským think tankům a europropagagitcomům vznikajícím v rámci Evropské unie a lákajícím za skutečně „dlouhé peníze“ nájemné pisálky do svých řad s úkolem nikoliv psát objektivně o svém nejlepším vědomí a svědomí, ale od počátku na zakázku protirusky,“ myslí si Schneider. A dodává, že Zubov logicky dovozuje, že „problém není v navýšení zdrojů pro kontrapropagandu, to je špatná cesta. Jde o to zvýšit důvěru uvnitř společnosti. Důvěru a solidaritu.“