Hasenkopf nechtěl použít výraz, že Norsko krade děti, ale podle něj se v severské zemi děje něco divného a přes čáru. „Čím dál víc to sleduji, čím více zjišťuji detailů, tak prostě vidím, že ten režim je špatně nastavený,“ tvrdí Hasenkopf. Norové se podle něj domnívají, že jsou jednička v oblasti lidských práv, ale toto k tomu nesedí vzhledem k tomu, že jsou údajně schopni odebírat děti na základě naprosto bagatelních důvodů. Důkazem podle něj není jen kauza Evy Michalákové, kterou zná zevrubně, ale dalších devět případů, které leží ve Štrasburku.

Systém podle jeho názoru tam, kde by stačilo podpůrné opatření, používá hned nejdrastičtější možnost, tedy odebrání dítěte. „Osobně si myslím, nechci to nikomu podsouvat, že tam může být nějaká systémová korupce, že ti úředníci jsou pod tlakem... jinak to řeknu. Být v Norsku pěstounem je finančně výhodnější než být rodičem. Stát vás podporuje, tolik vás nepodezírá, proto je tam velký zájem být pěstounem. Například pěstounka toho mladšího Davida (Michaláka) se u soudu podřekla, že vždy s manželem chtěli adoptovat ještě jedno dítě,“ svěřil detail z případu právník, podle kterého neměla být žena, která toužila po adopci, nikdy považována za vhodnou pro pěstounství, ale podle jeho názoru tak dlouho „otravovala“ na úřadě, až jí dítě svěřili.

Na otázku, zda služba není příliš démonizovaná, Hasenkopf odpověděl, že on se snaží mluvit věcně a říkat pouze to, co má ověřené, aby právě tento dojem nevzbudil. Ale podle něj už počet kauz vypovídá, že cosi není v pořádku. Podobné problémy prý mají i v Anglii a i zde údajně existoval projekt, že Norové „předpíší“ zákon o sociálně-právní ochraně dětí, ale vlivem kauzy Michalákových z toho sešlo. Hasenkopf tvrdí, že norský postoj vůbec nereflektuje, že nejdřív mají být použita předběžná opatření a navíc drasticky omezuje možnost rodičů dítě vídat. Hasenkopf také odmítl Štruncovo tvrzení, že bývalá ministryně sociálních věcí Marksová se ve věci angažovala. Naopak prohlásila, že Michalákové by děti odebrala i česká sociálka, aniž viděla spis.

Hasenkopf také okomentoval vyhoštění polského konzula. „Já jsem si představoval, že Česká republika by mohla diplomatickými kanály dát Norsku najevo, že Polsko má v tomhle naši podporu. Myslím si, že se tak nestalo,“ pravil právník a doplnil, že Polsko již přijalo žádost o azyl etnické Norky, která z Norska utekla, protože jí již jedno dítě bylo odebráno a nyní hrozilo, že by mohla přijít i o druhé. Právě to je podle Hasenkopfa pravý důvod vyhoštění polského konzula, nikoliv překračování pravomocí.

Štrunc pak přešel ke druhému tématu, jímž byl nyní často omýlaný Facebook a jeho zásady mazání příspěvků. Hasenkopf uvedl, že již opustil od záměru žalovat Facebook za to, že smazal jeho příspěvek o tom, zda by Německu nebylo lépe, pokud by bylo po druhé světové válce rozděleno na menší územní celky jako Sasko, Bavorsko atd. Sám prý neví, co bylo na příspěvku závadného, a dodává, že to je právě to, co lidi na aktu mazání tak irituje.