Slavnosti bude předcházet bohoslužba v Týnském chrámu, kam mohou kvůli opatření proti šířen koronaviru jen lidé s pozvánkami, ostatní program uvidí venku na obrazovkách. V 10:00 se také na náměstí sejdou ti, kterým znovuvztyčení sloupu vadí.
Mariánské sloupy se zpodobněním Panny Marie se vztyčují už tisíc let jako děkovné a pamětní, často jako připomínka tragických událostí, válek či epidemií. V centru Prahy nechal sloup postavit habsburský císař Ferdinand III. v roce 1650 jako poděkování Panně Marii za obhájení Prahy před švédskými vojsky v roce 1648. Po vzniku republiky byl sloup v listopadu 1918 na protest proti habsburské monarchii stržen davem.
Snahy po obnovení sloupu zaznívaly hned po jeho zborcení, silnější pokusy začaly po roce 1989. Sochař a restaurátor Petr Váňa navzdory dlouhodobě zamítavým postojům Prahy k obnově sloupu na napodobenině sochy a soklu 23 let pracoval. Zastánci obnovy považují dílo za symbol a vzpomínku na obránce Prahy za třicetileté války a významné barokní umělecké dílo. Podle odpůrců jde o symbol habsburské nadvlády a netolerantní rekatolizace země.
Pražské arcibiskupství uvedlo, že během žehnání sloupu uloží sochař Váňa do jeho útrob několik tubusů s dobovými materiály, které se zazdí. Výběr toho, co bude do sloupu uloženo, byl v gesci stavitele sloupu – neziskového spolku „Společnost pro obnovu Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze”.
V Praze se dnes a v neděli uskuteční ještě poutní slavnost na Bílé hoře. Bude předzvěstí letošní připomínky 400. výročí bitvy, která se stala symbolem rozdělení a náboženské a národnostní intolerance. Skončila porážkou českých stavů a na 300 let ovlivnila osud českého státu.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: čtk