Poslanci se pořízením nového detašovaného pracoviště začali zabývat v červnu, kdy projednávali loňský státní závěrečný účet úřadu. Poslanec ANO Pavel Juříček tehdy investici podle zápisu z jednání kritizoval, podle něj byla zbytečná a může snížit transparentnost úřadu.

Názory členů výboru na projednávaný bod se dnes lišily. Někteří se dokonce ptali, proč se tím výbor zabývá.

Rafaj uvedl, že již v roce 2012 požadovala ministerstva financí a pro místní rozvoj, aby s úřadem měla rychlejší kontakt a rychleji od něj získávala informace. Úřad měl původně prostory v budovách Ministerstva pro místní rozvoj, které ale musel opustit. Předseda antimonopolního úřadu také poukazoval na časté cesty jeho podřízených do Prahy. „Naši lidi tam jezdí každý den. Máme denně cesty do Prahy. Ať již probíhají jednání, diskuse ohledně veřejné podpory, významné tržní síly, to vše se děje tady v Praze,“ argumentoval.

Ředitelka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Kateřina Arajmu poslancům řekla, že převod budovy z Ministerstva obrany na ÚOHS nebyl v souladu s usnesením vlády z roku 2015. Podle ní by ho musela projednat vládní dislokační komise.

Rafaj to potvrdil. Úřad opomenul požádat dislokační komisi o vyjádření a udělá to dodatečně, uvedl. „Úředníci, kteří to měli na starosti, nesplnili svoji povinnost,“ poznamenal a za pochybení se omluvil.

Arajmu řekla, že antimonopolní úřad není jediný, který nectí pravidla stanovená zákonem. Případů, kdy se dislokace projednává dodatečně, je podle ní víc, jen loni se podle ní vyskytly čtyři takové případy. Jak řekla, v Praze pracuje asi 6,5 tisíce státních zaměstnanců v nájmu, přičemž roční nájemné z těchto prostor představuje 400 milionů korun.

Poslanci nakonec nepřijali žádné usnesení. Pavel Juříček (ANO) neúspěšně navrhoval, aby vyzvali Ministerstvo financí k úsporám při přípravě rozpočtů jednotlivých úřadů při jejich expanzi.