Představitelé vědy, výzkumu a školství poodkryli zákulisí jednání s vrcholnými politiky – a nebylo nijak lichotivé.

Zbochybňovači

Slovenský velvyslanec v ČR Peter Weiss si s přítomnými notoval: „Máme obdobné problémy jako vy – jistě sledujete diskusi kolem budoucnosti Slovenské akademie věd. Průmysl je pod tlakem nedostatku pracovních sil v oblasti technické. Začínají se objevovat zpochybňování základního výzkumu akademie věd. Bude třeba sofistikované obrany, protože samozřejmě výkonnost některých ústavů dává záminku pro ataky. Ale ta se někdy zneužívá pro zpochybňování základního výzkumu jako takového,“ konstatoval a zároveň varoval velvyslanec velmi dobře obeznámený i se situací v naší republice. „To bylo velmi zlé, protože není jen v oblasti přírodních nebo technických věd, ale i v oblasti společenských věd, co souvisí s národní identitou. Paušálně likvidovat vědecké ústavy pod dojmem, že mají malou výkonnost, by nebylo dobré. Druhá věc je struktura financování. I u nás často slyšíme, že stát by měl dát nebo že dává málo oproti Západu, ale otázka je, zda náš průmysl dává tolik jako průmysl na Západě. Otázka je, když je průmysl nadnárodní a má svoje centra v Čechách či na Slovensku.“

Jsme nepoučitelní?!

Rektor Univerzity Karlovy prof. Tomáš Zima poté informoval, jak „je to venku“:  „Podíl na institucionálním financování v Německu je obrácený než u nás. Zhruba 70 až 80 procent je institucionálních, zbytek tvoří projekty. U nás vypadá velmi hezky, kolik průmysl investuje do výzkumu, ale když vše rozklíčujete, tak investuje sám do sebe. Společnost řekne, že investuje do firmy své peníze, takže je to zacykleno. Podíl průmyslu, který by investoval do výzkumu na vysokých školách či Akademii věd, je relativně malý. Samozřejmě u technických škol je výrazně větší, ale v globálních číslech z hlediska EU jsme na chvostu a průmysl se u nás různě vymlouvá,“ hovořil nekompromisně profesor Zima.

K nadbytku center excelence poté uvedla, že „… jestliže přijdou peníze z EU a česká vláda nevyjedná podmínky, aby to šlo do Prahy, kde se dělá 70 procent, tak pak ty peníze se musejí utratit. Pak vznikají výzkumná centra v Telči, Nufaropark. Na počátku bylo špatné strategické rozhodnutí vlády, nezkorigovalo se pro toto období a nezkorigovalo se ani pro to další období,“ kriticky připomněl rektor UK.

Lobbing a pozadí

„Dotyčný, zpracovávající projekty, musí být ‚někde venku‘, být v obraze a vědět, o čem se to hraje. Samozřejmě úspěšnost nebudeme mít stejnou, vždy se na nás budou trochu jinak dívat. Ale podíl aplikací, které tam začínají chodit, je docela dobrý. Ale třeba Polsko ani Maďarsko nezaspaly a tam ten podíl je daleko větší. Samozřejmě to nebudeme mít tak prolobbováno, jako to mají Francouzi, Britové a podobně. Jak se někdy rozhoduje,“ uvedl příklad profesor Zima: „Seděl jsem v jedné evaluační komisi, byly tam projekty, mezinárodní velká konsorcia v řádu desítek milionů eur ročně. V obou byli nobelisté. Jedna byla Anglie, Německo, Francie, druhé bylo Nizozemsko, Německo, Dánsko. Seděli jsme tam už dvě hodiny a pořád to bylo tak půl na půl. A měl uspět jen jeden. Pak to skončilo tak, že se ten předsedající obrátil na úředníka a říká mu – jaký vy máte na to pohled. On říká – oba projekty jsou dobré, ale ten vedoucí týmu, myslím, že to byla Kodaň, ti mají hodně úspěšné projekty. A všichni to dali jim, protože dobře vyplňují papíry pro Brusel. Uvádím zkušenost z roku 2007 a byly to doopravdy robustní týmy,“ vzpomněl si na jeden ukázkový případ rektor Univerzity Karlovy.