„Se všemi starosty jsem se během uplynulého roku několikrát osobně viděla, když jsem Šluknovsko navštěvovala v čase nepokojů. Při společných jednáních starostové opakovaně vyjádřili jasný zájem pracovat společně. S podzimním ukončením demonstrací v ulicích však tento zájem výrazně opadl a na řadu nabídek jsme dodnes nedostali odpověď,“ uvedla Šimůnková v rozhovoru pro Právo.

Šimůnková nechce poukazovat na to, ve kterých městech je situace nejhorší. „Jedná s o region s velkou mírou nezaměstnanosti a obecně horší infrastrukturou, než je ve zbytku republiky,“ popsala komplikované podmínky vládní zmocněnkyně. Přesto však upozorňuje, že k jistému zlepšení někde došlo. „Města, která před delší dobou již začala s prací na projektech sociálního začleňování, dnes mají mnohem méně problémů s negativními projevy sociálního vyloučení.“ Na vzájemné spolupráci se nepodílí Varnsdorf ani Rumburk.

Proromské a absurdní

Starostové mají výhrady k vládní strategii, že je příliš proromská a diskriminační. Některé body jsou prý vyloženě absurdní. „Strategie je jedním z nejkoncepčnějších materiálů, který kdy vláda k řešení této problematiky měla. Poprvé obsahuje konkrétní termíny a konkrétní gestory jednotlivých opatření v podobě jednotlivých resortů nebo ve spolupráci několika resortů najednou,“ brání program Šimůnková. Pochybení připouští pouze v nedostatečné komunikaci se starosty. „Rádi bychom to napravili. Na semináři pro zástupce obcí bychom vše chtěli podrobně představit a vysvětlit.“

Tvrzení, že by policie měla svážet do škol romské děti, považuje Šimůnková za dezinterpretaci jednoho z návrhů strategie. „Opatření ve strategii navrhuje řadu kroků, které by měly vést k systematickému řešení záškoláctví. Jedním z kroků je i zapojení širší sítě zasahujících, kteří mohou „vytahovat“ děti z domovů do školy. Kromě sociálních pracovníků a pracovníků odboru sociálněprávní ochrany dětí může jít i o pracovníky Policie ČR,“ vysvětlila Šimůnková.