Velká část rozhovoru se ale týkala současné uprchlické krize. Sobotka mimo jiné odpovídal na otázku, zda se kvůli přístupu jeho vlády k uprchlíkům neobává ztráty voličů.

Snažím se o pragmatický přístup

Sobotka odpověděl, že sám se o pragmatický přístup snaží od začátku uprchlické krize. „Vláda, kterou vedu, nikdy nepodlehla naivním představám, nepodcenila bezpečnostní aspekty, ale ani jsme se nepřipojili k těm, kdo vnímají uprchlíky jako organizovanou armádu, kterou na nás poslaly Islámský stát a Muslimské bratrstvo,“ uvedl ve zřejmé narážce na nedávné výroky českého prezidenta o tom, že migrační vlnu do Evropy organizuje Muslimské bratrstvo.

Premiér uvedl, že uprchlická vlna je velmi heterogenní. Jsou v ní lidé, kteří utíkají před válkou, jsou tam i ekonomičtí migranti, jež využili příležitosti, a „sem tam se možná najde i nějaký stoupenec Islámského státu“, připustil Sobotka.

Podle něj současná migrační krize nemá jednoduché řešení. Připustil, že v Evropě roste nervozita velmi intenzivně. „Nedokážu si představit, že budeme konfrontováni se stejnou situací, jaká tu byla loni v létě, kdy desítky tisíc uprchlíků šly přes Balkánský poloostrov a končily v Bavorsku či Rakousku. A jak mluvím s bavorskými i rakouskými politiky, ani oni si nedovedou představit, že by Evropa nebyla schopná migrační proud regulovat,“ přiznal určitou bezradnost v této věci.

Dnes už by nás za psaní fixem na migranty nekritizovali

Podle Sobotky nyní v Evropě „dochází ke střízlivění postojů“, což označil za jeden z paradoxů migrační krize. „Ačkoli byla V4 kritizována jako někdo, kdo údajně projevuje málo solidarity vůči zbytku Evropy, teď nám lídři zemí na západ od nás začínají dávat čím dál více za pravdu. Vzpomeňte si, jak kritizovali naše detenční zařízení, to, jak jsme uprchlíkům psali fixem na ruce čísla v Břeclavi, protože jsme se je jen snažili identifikovat. To už by v dnešní atmosféře v Evropě nefungovalo. Tenhle styl laciné kritiky, která byla adresována zemím V4,“ uvedl premiér.

Odpověděl i na otázku, kde je zdravá míra mezi populistickým plošným odmítáním uprchlíků a tím, když třeba Německo zatajuje lidem informace o incidentech a Švédsko o nich neinformuje. „Jedna linie je odmítání principu kolektivní viny. Mezi uprchlíky jsou lidé, kteří jsou dobří, a nepochybně i takoví, jež jsou schopní páchat trestnou činnost. Ale nemůžeme uplatňovat princip kolektivní viny, musíme hledat individuální odpovědnost... Řada reakcí německých politiků je ještě stále reakcí na to, co jim říkali jejich rodiče a prarodiče a jak byla v Německu vnímána otázka viny za druhou světovou válku a za hrůzy, které Němci rozpoutali. V tom se musíme snažit své sousedy pochopit. Kromě toho je jasné, že snaha raději se nedívat nebo o problematických věcech raději nemluvit nemůže v dnešním světě fungovat. Naopak se to může otočit přesně proti těm lidem, kteří se snažili vytvořit rozumné, tolerantní prostředí, v němž by se uprchlíci byli schopni integrovat. Naprosto souhlasím s tím, co nedávno řekl Gerhard Schröder, který Němcům a německé vládě připomenul, že každá uprchlická politika musí mít své limity a svá pravidla. Ty limity jsou jasné,“ uvedl Sobotka.

Musejí existovat nějaké hranice, jinak se všechny systémy rozpadnou

Na doplňující dotaz, jaké ty limity tedy jsou, pak řekl: „Pokud přichází příliš mnoho uprchlíků, nejsme schopni je integrovat a roste množství problémů a rizik, které jsou s tím spojeny. Čili integrace je možná, nemůžeme se úplně uzavírat před pomocí lidem, kteří jsou v nouzi – pomozme jim, integrujme ty, kdo o to mají zájem, ale musejí tady existovat nějaké hranice, jinak se všechny systémy rozpadnou a nastane velmi prudká reakce i mezi velkou většinou lidí, kteří ten problém jinak vidí rozumně a nechodí demonstrovat s Pegidou nebo českými islamofoby,“ připustil.

S ohledem na pokračující obstrukce pravicové opozice ve sněmovně při přijímání zákona o elektronické evidenci tržeb Sobotka uvedl, že by byl rád, kdyby se začala seriózní debata nad změnami jednacího řádu sněmovny. „Nijak účelově, ale současná podoba zdržuje řadu zákonů,“ uvedl. Poukázal na to, že v německém Bundestagu nebo v polském parlamentu jsou časové limity pro vystoupení. „Velká frakce má hodně času, malá méně, každý má šanci říci svůj názor, ale pak se vždycky rozhoduje hlasováním. Naše sněmovna úplně ztratila jakoukoli efektivitu,“ přiznal.

Svěřil se také s tím, co by považoval za úspěch v krajských volbách. „Byl bych rád, kdybychom měli alespoň sedm hejtmanů a získali nejvyšší počet senátorů. Máme ve hře dvanáct senátorských pozic a alespoň dvanáct bych chtěl, abychom získali. Pokud jde o kraje, v některých regionech se kandidátky podstatně obměnily, jinde sázíme na své úspěšné hejtmany. Jsou ve středním věku, mají tudíž dost sil a energie, aby mohli pokračovat,“ uvedl Bohuslav Sobotka.