„Jsme nespokojeni s tím, že z veřejného zdravotního pojištění jde na poskytovanou zdravotní péči něco kolem dvaceti miliard,“ uvedla na začátku besedy Žitníková.
Platy, platy, peníze, peníze…
„Vypadá to jako obrovská částka, ale když si ji rozdělíte a víte, že se z ní platí praktickým lékařům, ambulantním specialistům, domácí péči, hospicům, nemocnicím, tak to není až takový objem,“ vypočítávala. „Byli jsme nespokojeni s personální situací, která je v současné době v nemocnicích u zaměstnanců všech profesí od uklízeček až po špičkové lékaře. Proto jsme měli požadavek, aby šly platy nahoru o deset procent. Druhý náš návrh spočíval v tom, že jsme chtěli zvýšit počet pracovníků v nemocnicích, zvláště u ošetřovatelského personálu. Většina sester je v nemocnicích extrémně přetížená. Jedna sestra se přece nemůže starat až o 45 pacientů ve dvanáctihodinových směnách. Na mnoha odděleních tak tomu skutečně je.“
„To jsme chtěli nejen u zdravotních sester, ale i u ošetřovatelského personálu, přes zvýšené úhrady. Udržet kvalitu českého zdravotnictví a personál v nemocnicích. Péči poskytují lidé a ty je třeba stabilizovat a zaplatit. Chtěli jsme plošné zvýšení o deset procent pro všechny zaměstnance. Bohužel jsme nenašli pro tuto desetiprocentní navýšení na ministerstvu zdravotnictví pochopení. Platy se zvýšily ale diferencovaně. Pro zaměstnance, kteří nejsou zdravotnickými pracovníky, bylo zvýšení o pět procent, pro zaměstnance, kteří jsou nelékařskými zdravotnickými pracovníky o sedm procent, a co nám vadilo nejvíc, bylo diferencované zvýšení platů u lékařů,“ postěžovala si předsedkyně odborového svazu.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Václav Fiala