15. února překročil počet mrtvých 1500 a nakažených je něco přes 65 tisíc. I oficiální čísla už jsou tedy horší než u viru SARS. Před zhruba 14 dny jste na svůj blog napsal o koronaviru velmi úspěšný článek, ve kterém zmiňujete tehdejší stav: necelé 3 tisíce nakažených a cca 80 úmrtí. Za dva týdny jsme tedy takřka na dvacetinásobku. Čína zavedla zcela drastická a obří opatření, dobrovolně například na dva týdny vyřadila z provozu vlastní průmyslová centra. Je rychlost šíření důvodem k obavám? A lze pořád věc zlehčovat a mluvit pouze o chřipce?

Není důvod to zlehčovat. 

Nechci tady samozřejmě tvrdit, že nový virus je koncem světa, taková hysterie není namístě. Ale úplný klid také ne. Velký rozdíl proti chřipce je ten, že mnoho nakažených potřebuje pomoc na jednotce intenzivní péče, bez které jim hrozí smrt zadušením. Ve městě Wu-chan, které je centrem epidemie, měli ze začátku jenom tisíc lůžek na intenzivní péči, což zdaleka nestačí na počet pacientů, kteří jsou v těžkém stavu. 

Ten samý potenciální problém mají všechny země světa. Už z ekonomických důvodů je kapacita nemocnic a lékařů značně omezená. Ani přístrojů není nekonečně mnoho. V případě takové epidemie pak musejí lékaři zvažovat, komu přístroje dopřejí, a komu ne. Běžně se stává, že dají šanci spíš mladším lidem, kdežto starší pacienti to buď nějak „překlepou“ sami, nebo také ne.