15. února překročil počet mrtvých 1500 a nakažených je něco přes 65 tisíc. I oficiální čísla už jsou tedy horší než u viru SARS. Před zhruba 14 dny jste na svůj blog napsal o koronaviru velmi úspěšný článek, ve kterém zmiňujete tehdejší stav: necelé 3 tisíce nakažených a cca 80 úmrtí. Za dva týdny jsme tedy takřka na dvacetinásobku. Čína zavedla zcela drastická a obří opatření, dobrovolně například na dva týdny vyřadila z provozu vlastní průmyslová centra. Je rychlost šíření důvodem k obavám? A lze pořád věc zlehčovat a mluvit pouze o chřipce?

Není důvod to zlehčovat. 

Nechci tady samozřejmě tvrdit, že nový virus je koncem světa, taková hysterie není namístě. Ale úplný klid také ne. Velký rozdíl proti chřipce je ten, že mnoho nakažených potřebuje pomoc na jednotce intenzivní péče, bez které jim hrozí smrt zadušením. Ve městě Wu-chan, které je centrem epidemie, měli ze začátku jenom tisíc lůžek na intenzivní péči, což zdaleka nestačí na počet pacientů, kteří jsou v těžkém stavu. 

Ten samý potenciální problém mají všechny země světa. Už z ekonomických důvodů je kapacita nemocnic a lékařů značně omezená. Ani přístrojů není nekonečně mnoho. V případě takové epidemie pak musejí lékaři zvažovat, komu přístroje dopřejí, a komu ne. Běžně se stává, že dají šanci spíš mladším lidem, kdežto starší pacienti to buď nějak „překlepou“ sami, nebo také ne.

Čína narychlo staví nemocnice, objevují se spekulace a těžko potvrditelná svědectví o tom, že počty nakažených a mrtvých údajně jsou ve skutečnosti mnohem vyšší, než se oficiálně uvádí. Těmto teoriím nahrává i fakt, že obě hodnoty rostou již téměř dva týdny velmi pravidelným a předvídatelným tempem, a také přiznání čínských úřadů, že mnohé nemocnice nemají dostatek diagnostických sad a některé pacienty tak musí poslat domů bez vyšetření, jiní zase podle nepotvrzených informací oficiálně zemřou „na něco jiného“. Je možné, že čínská vláda reálný stav zamlčuje, například ve snaze mírnit paniku? Jaké to může mít důsledky pro čínský režim?

Čína skutečně zavedla zcela neslýchaná opatření. Všimněte si, že ani jejich prezident Si se poslední dobou moc neobjevuje na veřejnosti. Jemu táhne na sedmdesátku a zvýšená úmrtnost je právě ve věkové kategorii nad 60 let. Asi nechce riskovat nákazu.

Nějaké formě karantény podléhá zhruba 400 milionů lidí, je to zdaleka největší karanténa v dějinách lidstva. Jsou oblasti, kde lidé nesmějí vycházet z bytu, po ulicích jezdí cisterny a sprejují je dezinfekcí. Život v řadě velkých měst se prakticky zastavil. Je patrné, že centrální vláda má přístup k nějakým skutečnostem, o kterých nevíme, jinak by takové manévry nedělala. Mimo jiné to stojí strašné množství peněz a ušlého zisku.

Nevím ovšem, jestli je utlumování informací zrovna tou správnou cestou, jak předejít panice. Vždycky totiž funguje šeptanda. Ani Čína nedokáže úplně kontrolovat tok informací na místních sociálních sítích, jako je Weibo. A právě tamtudy se šíří ty zprávy, které nemáme jak ověřit. Například o tom, že všechna místní krematoria jedou 24 hodin denně na plný výkon, zatímco dříve měla pracovní dobu jen 6 hodin denně. Nebo videa natočená lidmi, kteří o sobě tvrdí, že jsou lékaři či sestry, a že situace v nemocnicích je podstatně horší, než co připouštějí oficiální čísla.