K setkání hlavy státu se středoškoláky i vysokoškoláky došlo na univerzitě, která má kolem 13 000 studentů a hospodaří s rozpočtem dvě miliardy korun. Na začátku se pustil prezident Zeman do krátkého historického exkurzu, ve kterém vzpomněl knihu Josefa Čapka Kulhavý poutník, kde se vrací staronové téma, kdo jsme, odkud přicházíme a kam směřujeme. „Náš národ se udržel díky smyslu pro humor a improvizaci,“ řekl před do posledního místečka zaplněnou posluchárnou.
O různém IQ…
Při absenci první otázky se přešlo na druhou z úst rektorky univerzity Ilony Mauritzové, která hovořila o kvalitě studia. K tomu prezident řekl, že vysokou školu nedělají budovy, ale učitelé. „Budovy mohou někdy zakrývat neschopnost studentů. Podle Masaryka je vysokoškolsky vzdělaných 15 procent populace. Debilové jsou udržováni ve studijním procesu, protože u nás platí nesmyslný systém dotace na žáka bez ohledu na jeho IQ. Postavíme-li člověka s 80 IQ před supermoderní počítač, začne třít dřívka a rozdělávat oheň.“ Rektorka na to reagovala slovy, že univerzita má největší propadovost v republice. „Za to jsme trestáni, když dáváme důraz na kvalitu."
Řeč se pak stočila na problém právnické fakulty. „Nikdo ze studentů nemůže za Kindla, Zachariáše a Tomaševiče. Ještě deset let budou říkat, že jste z plzeňských práv. Český národ nezapomíná ostudy a pamatuje si je zatraceně dlouho, včetně Červeného Hrádku a Miloše Jakeše.“
Rektorka poté zabojovala za svoji univerzitu v tom smyslu, že škola má velké výsledky a mnoho skvělých absolventů. Na to ji Zeman lehce, téměř otcovsky, pohladil po vlasech: „Jsem rád, že bráníte svoji univerzitu.“ Ke kauze právnické fakulty ještě dodal: „Již moje samotná návštěva je jistá forma podpory. Vadí mi, že lidé, kteří poškodili jméno univerzity, nebyli dostatečně potrestáni, nebyl zveřejněn seznam těch, kteří dostali své diplomy neprávem. Je v zájmu učitelů i studentů, aby se tyto věci dotáhly do konce.“
Kdo se bojí…
Na dotaz o zachování vlastní identity prezident prohlásil: "Kdo se bojí o svou kulturu, tak jí nevěří. Unie není ohrožujícím faktorem pro rozvoj naší kultury a kulturních osobností.“ Jak dále uvedl negativní příklad, „pražští maloměšťáci zabránili výstavbě Kaplického knihovny“.
Další dotaz směřoval na jadernou energetiku a dostavbu Temelína. Podle prezidenta by bylo vhodné, aby do nového tendru byly kromě dvou stávajících firem zařazeny ještě jedna jihokorejská a dále pak francouzská Areva. Zeman doporučuje kontrakt bez garance státu. „Je potřeba nepodléhat tlaku zeleného šílenství.“
Ruský plyn a ukrajinští fašisté
K otázce o Ukrajině a sankcích proti Rusku uvedl: „Každá sankce podporuje mýtus izolace, obnovuje studenou válku a berlínské zdi. Tvrdím, že protiruské sankce by více uškodily západní Evropě. Rusko totiž může dodávat svůj plyn Číně.“ K Ukrajině přímo řekl, že je tu významný vliv fašistů, především z Pravého sektoru a zmínil se o prvním rozkazu Bandery z Ukrajinské povstalecké armády: Zabijte každého Poláka od 6 do 60 let - a sarkasticky dodal: „To tedy byl velký humanista.“
K otázce na ekonomickou samostatnost v Evropě řekl, že EU nám zničila cukrovary. Ve finále to však byla naše chyba, když při vyjednávání jsme se na tento problém vykašlali. Konečně tu začíná vrstva českých podnikatelů, ti, co byli malí, se stali středními a ti, co byli střední, se stali velkými.
Závěrečný dotaz se týkal prognózy evropských voleb. Prezident Zeman k tomu řekl, že bude dobré, když volební účast bude jak při minulých volbách - 28 %. „Překvapivý úspěch mohou mít euroskeptici. V současné době je silná evropská socialistická strana a poté lidovci a pak s velkým odstupem liberálové.“
Na úplný konec setkání se pak zapsal do pamětní knihy, kde se zapsal jako první v roce 1999 coby premiér a nyní tedy jako prezident. „Příště se sem zapíši už jako generální tajemník OSN, vyšší funkce už asi není…“
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Václav Fiala