Tento krok parlamentu je odvetou za obdobné americké nařízení, podle kterého se v USA musela jako zahraniční agent zaregistrovat ruská zpravodajská televize RT. Prvními oběťmi ruské novely se zřejmě stanou americké rozhlasové stanice Rádio Svoboda a Hlas Ameriky, informovala ČTK.

Zákon o zahraničních agentech platí v Rusku už pět let. Na média se ale dosud nevztahoval, týká se například neziskových organizací financovaných z ciziny. V USA byl zákon o zahraničních agentech přijat už před druhou světovou válkou a na média se vztahuje.

Putin na adresu Washingtonu uvedl, že je to útok na svobodu projevu, a přislíbil odvetu. Přesto se v ruském tisku objevily nepotvrzené informace, že hlava státu považuje novelu o zahraničních agentech za příliš přísnou.

Ruští komentátoři se teď obávají, že nové nařízení mohou státní orgány snadno zneužít k postihu nepohodlných médií. Stejný názor zastává i prezidentská poradní Rada pro rozvoj občanské společnosti a lidská práva.

Alexej Kudrin, vlivný ruský ekonom uznávaný i v Kremlu, dnes prohlásil, že novela schválená ve Státní dumě je uspěchaná a nepromyšlená.

Nové nařízení se vztahuje na zahraniční média, která svou produkci šíří v Rusku, nepostihuje tedy ruská média, byť s cizím kapitálem, ani zahraniční zpravodaje působící v zemi. O přidělování hanlivé nálepky zahraniční agent bude rozhodovat ruské ministerstvo spravedlnosti.