„Dřív jsem věřil Václavu Havlovi. To se psal rok 1989, bylo mi patnáct a začal jsem v Praze studovat. Člověk byl plný ideálů. Vždycky se něčemu věřilo, třeba komunistům. Nahoru se ale vždy dostanou píp, píp, píp,“ řekl ParlamentnímListům.cz Jan Sozanský z Mariánských Lázní, který do Kostnice na místo, kde byl upálen Mistr Jan Hus, přijel na kole. Nicméně i ostatní Češi, jež jsme vyzpovídali, byli ke svým politickým špičkám dost skeptičtí.

K Husovu kameni

V německé Konstanzi, tedy Kostnici, žije přes osmdesát tisíc obyvatel, čímž jde o největší město na březích Bodamského jezera. Už na jeho okraji jsou hranice se Švýcarskem. Město je plné kostelů a v jednom z podchodů jsou na stěnách malby historických osobností. Mistr Jan Hus je zde ztvárněn věrně jako podsaditý kněz, který drží v jedné ruce váhy spravedlnosti a ve druhé nejspíš Bibli. Na výročí šesti set let jeho upálení navštívily Kostnici tisíce Čechů.

Téměř všichni se zastavili v Husově domě, kde je k vidění zdařilá výstava o životě „arcikacíře“ a jeho následovníka na hranici Jeronýma Pražského. Hus byl upálen před šesti sty lety na místě, kde stojí pomník zvaný Husův kámen. Byl vytvořen v roce 1862 z bludného kamene, který byl nalezen při stavbě železnice. Leží na plácku uprostřed paneláků a obytných domů na okraji města. Na kameni jsou vyryta jména dvou zmíněných českých náboženských myslitelů.

Na kole do Kostnice

Nedaleko kamene vystavoval své popartové obrazy Jana Husa německý výtvarník EigenArt KNippes. I ve sluneční výhni se na místo dostavovaly postupně desítky Čechů. Někteří se přijeli jen tak podívat, jiní ke kameni položili kytičku. V jednu chvíli sem dojel na kole obtěžkaném různými zavazadly Jan Sozanský z Mariánských Lázní. V dusném vedru se nebylo čemu divit, že těžce popadal dech. Hned na začátku cesty se mu rozbil tachometr. Za týden prý odhadem ujel kolem pěti set kilometrů.

„Rád cestuji a při tom maluji, ostatně v jednom zavazadle mám náčiní. Na konci loňského roku jsem se rozhodl, že zajedu do Kostnice, tak jsem tady. Myslím si, že se Husova dějinná role nějakým způsobem podepsala na každém, jde o tradici,“ sdělil. Na otázku, jestli i součná česká politická garnitura žije v pravdě, odvětil: „Nežije, ale to se týká celého světa. Všude se nadává na vládu, všude se kecá o pravdě. Člověk si musí vybrat. Než pořád nadávat na poměry a točit se v kruhu, raději jedu jinam.“