Ve středu Poslanecká sněmovna hlasy vládní koalice doplněné o Piráty a nezařazeného Ivo Vondráka schválila v rámci zákona Lex Ukrajina novelu trestního zákoníku, zavádějící nový trestný čin: Neoprávněnou činnost pro cizí moc.

Zásadní změna trestního zákoníku se do legislativy dostala jako pozměňovací návrh skupiny poslanců, který prezentoval zákonodárce STAN Martin Exner.

Návrh trestá vězením na jeden až pět let, za určitých podmínek až na patnáct let, toho, kdo „v úmyslu ohrozit nebo poškodit ústavní zřízení, svrchovanost, územní celistvost, obranu nebo bezpečnost České republiky anebo obranu nebo bezpečnost mezinárodní organizace, k ochraně jejíchž zájmů se Česká republika zavázala, vykonává na území České republiky činnost pro cizí moc“.

Stejný trest může potkat toho, kdo „naruší svrchovanost České republiky tím, že na jejím území pro cizí moc sleduje jiného zpravodajskými prostředky“.

ParlamentníListy.cz již informovaly o zděšení právnické obce i o ignorovaných námitkách opozice ve sněmovní rozpravě.

Kromě sporného obsahu i způsobu načtení, který velmi připomíná Ústavním soudem odsouzenou formu „přílepku“, ale návrh provázejí další zajímavé souvislosti.

Jak zjistili novináři, Ministerstvo spravedlnosti současně podalo do připravované novely trestního zákoníku stejný návrh nového paragrafu. 

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek, stejně jako jeho kolega z resortu vnitra Vít Rakušan, byl ale současně mezi poslanci, kteří stejný návrh předložili jako poslaneckou iniciativu při projednávání jiného zákona.

Odpověď na otázku, proč to ministr spravedlnosti udělal, se může skrývat v negativním stanovisku, které vůči návrhu ministerstva v připomínkovém řízení předložil Nejvyšší soud.

Publicista Petr Dimun, někdejší šéfredaktor webu Česká justice, z něj cituje: „Zařazení nového trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc patrně diktuje současná společensko-politická situace. Toto ustanovení se nám ovšem jeví jako velmi problematické s ohledem na jeho obsahové vymezení užívající poměrně abstraktních a neurčitých pojmů, pod nimiž si každý může představovat něco jiného“.

A podotýká, že trestní právo má být ovládáno hodnotami předvídatelnosti a presumpce neviny, zkoncentrovanými do zásady „žádný trest bez zákona“. I Nejvyšší soud konstatoval, že ponechání trestnosti na aplikační praxi soudců je porušením této zásady.

V připomínkovém řízení se proti nápadu Ministerstva spravedlnosti sešlo množství podobných námitek, které by předkladatel musel vypořádat. Vyhnout se tomu může ve chvíli, kdy je návrh načten až poté, co text posuzovala Legislativní rada vlády.

Když vláda pošle zákon ke schvalování do parlamentu, mají poslanci možnost načítat své pozměňovací návrhy, které text doplňují nebo zpřesňují. Postupem času se ale vyvinula zvyklost začleňovat tímto způsobem do textu zákona paragrafy, které by při připomínkování mohly mít problémy.

V tomto případě je hlavním problémem samotné vymezení trestné činnosti.

ParlamentníListy.cz požádaly o vyjasnění ministerstvo spravedlnosti, které do vydání článku nereagovalo.

Zákonodárce vysvětluje potřebu zavedení nové skutkové podstaty tím, že trestní zákoník doposud nepokrýval všechna jednání ve prospěch nepřátelské mocnosti. Nový paragraf má tedy postihnout i všechna další nepřátelská jednání. „Navrhovaná skutková podstata se však neomezuje pouze na zpravodajskou činnost ve prospěch cizí moci, ale zahrnuje i jiné formy spolupráce konané ve výše uvedeném úmyslu, jako jsou různá přípravná jednání (např. budování agenturní sítě pro cizí moc, mapování rozhodovacích procesů ve veřejné správě), na která mohou navazovat např. aktivity směřující k ovlivňování rozhodovací činnosti orgánů veřejné moci, nebo k ovlivňování veřejnosti prostřednictvím sdělení majících charakter poplašných zpráv, násilná trestná činnost, atd.,“ píše se v odůvodnění.

Jak si někteří povšimli, paragraf neoprávněné činnosti pro cizí mocnost se může dotknout i svobody slova. Novinářka Angelika Bazalová podotýká, že v důvodové zprávě, která byla k návrhu předložena, je legislativně velmi nejasný pojem „neoprávněná činnost pro cizí mocnost“ konkretizován i těmito slovy: „Nový trestný čin, u něhož bude trestná již příprava, by neměl být namířen jen na klasickou zpravodajskou činnost, ale má postihovat i šíření dezinformací“.

Jinak řečeno, trestné bude moct být i „mapování rozhodovacích procesů ve veřejné správě“. Tedy kontrola výkonu veřejné moci. A jak zákonodárce doplňuje, „při naplnění skutkové podstaty bude vždy důležitý úmysl, s jakým je určitá informace vyzvídána či předávána, nikoliv povaha informace jako takové“.

„Jinými slovy, tomu, kdo mapuje například rozhodovací procesy ve státní správě, se přišije úmysl, že tak činí ve prospěch cizí moci? Tomu, kdo o svých zjištěních bude psát, se přišije šíření poplašných zpráv, a tím pádem na něj mohou být nasazeny odposlechy? Rozumím tomu správně? A všichni youtubeři a podcasteři jsou v klidu?“ ptá se Angelika Bazalová.

Podle advokáta Radka Suchého, kterého oslovily ParlamentníListy.cz, je schválené znění paragrafu naprosto děsivé. „Je to viditelně vágní ustanovení a definice skutkové podstaty takového trestného činu je zjevně neurčitá. Jak je uvedeno v důvodové zprávě, nová skutková podstata má postihovat obecně spolupráci s cizí mocí na území ČR s cílem poškodit důležité zájmy ČR nebo obranu či bezpečnost mezinárodní organizace, k jejichž ochraně se Česká republika zavázala. Na první posouzení jsem toho názoru, že stát do trestního práva propašoval ustanovení, která jsou zneužitelná zejména proti politickým oponentům,“ obává se advokát.

Již dnes je podle něj nálepka „proruský“ užívána pro politické názory oponující vládě, někteří lidé jako plukovník Otakar Foltýn se snaží propagovat konstrukci, že kritika a zpochybňování vládních rozhodnutí je útokem na instituce státu. S paragrafem o činnosti pro cizí mocnost bude moct být takové jednání i kriminalizováno.

„Postižitelný je v podstatě kdokoli za cokoli, bude-li jeho činnost  při extenzivním výkladu, tedy rozšiřující interpretaci, shledána jako naplnění této vágní skutkové podstaty trestného činu. Týká se totiž mimo jiné i šíření informací a názorů. A představuje vážný zásah do svobody projevu. V kontextu s tím, jakým aktivistickým směrem se vyvíjí naše justice, mne tato kombinace s novým úderným nástrojem moci nenechává v klidu,“ dodává advokát Suchý.

Podle něj není přehnané hovořit o „pendrekovém zákonu“, který vláda skrze „přílepek“ poslance Martina Exnera propašovala do tematicky nesouvisejícího zákona. Paragraf byl totiž načten do novely zákona nazývaného Lex Ukrajina. U něj vláda tlačila na rychlé projednání (mimo jiné bylo hlasování zařazeno na pevný čas a opozice tak měla omezenou dobu k vyjádření), což vysvětlovala časovým tlakem na některá ustanovení, prodlužující platnost dosavadních pravidel pro ukrajinské uprchlíky.

Novinář Erik Best nazval koncept, na kterém paragraf postavil chápání neoprávněné činnosti pro cizí moc, jako „kontrašpionážní stát“.

Navrhovatelé – poslanci Martin Exner, Vít Rakušan, Pavel Blažek, Jan Bartošek, Pavel Žáček, Michal Zuna, Jakub Michálek a Petr Letocha – ale obavy z omezení svobody slova odmítli.

„Jde o omezení zcela vyhovující požadavkům na stanovení mezí základním právům a svobodám vytyčeným listinou, zejména jejím čl. 4 odst. 2 až 4 a čl. 17 odst. 4: Jedná se o omezení stanovené zákonem, jež je v demokratické společnosti nezbytným opatřením pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu a veřejnou bezpečnost. Jedná se zároveň o omezení, které je s ohledem na význam zájmů chráněných dotčeným ustanovením trestního zákoníku zcela přiměřené sledovanému účelu a které šetří podstatu a smysl omezované svobody, přičemž platí stejně pro všechny případy, které splňují stanovené podmínky,“ napsali do důvodové zprávy.

Společnost pro obranu svobody projevu ale přesto bije na poplach. V pátek vyzvala občany, aby oslovili své senátory, kteří budou o zákoně včetně přílepku hlasovat po Novém roce. „Pár dní před Vánocemi prohlasovala koalice ve sněmovně přílepek k novele zákona zvaný Lex Ukrajina, který by byl zatím největším útokem proti svobodě projevu v ČR,“ citují ústavního právníka Zdeňka Koudelku.

Podle něj z textu paragrafu, včetně trestnosti přípravy, takže za trestný bude moc být považován už sběr zpráv, pokud tajní dojdou k názoru, že to může ohrozit ústavní zřízení.

A dodává problematický mezinárodní aspekt, za trestnou bude totiž považována i činnost občanů ČR prováděná v jiných zemích, které nic takového netrestají.

Psali jsme:

Zavírá se tu za názory, chrlil Okamura ve studiu do kamer

Hon na Vadima Petrova, létají sprosťárny. Ten vysvětlil, jak se věci mají

Luděk Bednář: Nedržme hubu. Jourová na straně zla. Těm, co píší o akci, z níž neslyšeli ani slovo

„Respekt.“ Cenzurní úřad v Německu pod zeleným vedením vydává „razítka“