Níže uvedené video je ukázkou ostudné práce médií, která vydávají fikci za realitu a realitu za fikci – a na konci této smyčky je člověk, který zřejmě spáchal jen to, že odjel s rodinou na dovolenou. O tom, že v tragédii nesehrál elektrický proud žádnou roli, jasně svědčí přepis policejního protokolu z výslechu vedoucího údržby hotelu Titanic.
Neříkáme, že Petr Kramný svou manželku a dceru nezabil. Prostě to nevíme. Považujeme však za jisté, že se tak nestalo elektrickým proudem. Klíčovou roli v tom, že se elekroverze stala „realitou“, sehrála média v čele s nejčtenějším deníkem Blesk. Byl to především tento deník, který z Kramného udělal vraha, a vytvořil tak tlak na policii a soud, které podlehly. Chceme věřit, že nešlo o záměr motivovaný ziskem z prodaného nákladu.
Elektroverze sice pochází z dílny vedoucího Ústavu soudního lékařství pana Dvořáčka, ale do povědomí čtenářů ji dostala až média. Nejprve razila verzi „vana“, tedy že Kramný pustil svým údajným obětem proud do vany. Když se ukázalo, že v pokoji žádná vana není, skočila média po verzi „noční stolek“.
VIDEO: "CHLAPCI Z BLESKU" V POKOJI SMRTI
Česká policie nikdy nebyla na místě činu, a dokonce ani neprovedla rekonstrukci. Na tělech obětí navíc nejsou žádné prokazatelné stopy po elektrickém proudu, průraz kůže, prostě nic.
A tak dne 29. července 2014 vzlétlo letadlo směr Egypt se dvěma reportéry z Blesku: „zuřivým reportérem“ Etiennem Bláhou a fotografem Davidem Malíkem. Z redakčních zdrojů víme, že se Bláhovi do akce moc nechtělo, ale nakonec splnil rozkaz vedení. Svého úkolu se však zhostil víc než stachanovsky. Jen s mírnou nadsázkou lze říct, že to byl právě Bláha, kdo Kramného „udělal“.
Chlapci z Blesku (Foto: Archiv Ondřeje Höppnera)
Chlapci z Blesku se ubytovali v hotelu Titanic Palace jako turisté. A protože byl pokoj 6343 obsazen rodinou z Ruska, vzali za vděk jiným pokojem, a dokonce v jiné budově. Ve své investigativní reportáži to ovšem čtenářům zatajili a mazaně tvrdili, že rekonstrukci provádějí na místě činu, tedy v „pokoji smrti“.
Hned po příjezdu Bláha nepátral, zda mohl Kramný zabíjet proudem, ale rovnou, „jak to udělal“. Bláha zjistil, že hned po vstupu do pokoje (jiného, než se stala tragédie rodiny Kramných) se vložením pokojové karty do zdířky zapne světlo.
Poté Bláha vypátral mezi postelemi noční stolek. V něm nalezl zásuvku a dva vypínače ozdobných lampiček visících na zdi jako lampióny. Povzbuzen tímto nálezem začal stolek rozebírat. Sundává horní a pak čelní desku. Pod ní: Trefa! Klubko drátků! Žlutý, modrý, zelený, červený, fialový, bílý – celá paleta! Jářku, stačí si vybrat!
Tak nějak se zřejmě cítil Nikola Tesla, který poprvé spatřil jiskru, a s tím pocitem přišel i nápad, pro který bývá v komiksech používán symbol rozsvícené žárovky: „Stačí vyndat kartu z elektrického okruhu, ze stolku drátky nožem vyšroubovat, přisadit k tělu na posteli, kartu vrátit zpátky a…!!!“ píše Bláha dramatickým triem teček a vykřičníků.
Zde je třeba (i když na to kápl) trochu zpomalit a nenechat se svést na scestí otázkou, zda to byla právě tato věta, za kterou Bláhovi redakce Blesku zaplatila cestu k Rudému moři, což mohlo být i s fotografem takových 25 tisíc korun.
Bláhův jednoduchý recept na vraždu elektřinou ve 13 krocích:
- Vyndáme kartu ze zdířky vedle dveří, tím se v pokoji vypne elektřina. Tedy jak říkáme my laici: „Bude tma.“ Takže je třeba vše dělat ve dne a s roztaženými závěsy.
- Připravíme si páčidlo na rozebrání stolku. Pokud ho nemáme, postačí šroubovák nebo nůž.
- Po rozebrání stolku na tři kusy (horní kryt, čelní kryt a zbytek) nás čeká obtížný úkol: Vybrat, který z chuchvalce asi dvaceti barevných drátů skrytých v útrobách stolku je ten pravý.
- Nesmíme se nechat zmást, že jsou dráty dlouhé jen asi 10 cm a stolek má krátkou šňůru, takže s ním nelze skoro pohnout, natož ho přemístit. Což je mimochodem také důvod, proč si Kramní po příjezdu do svého pokoje nespojili postele, jak chtěli.
- „Stolek i s dráty přisadíme k tělu na posteli…,“ radí Bláha. Drátky jsou však krátké, proto musíme hnout celý stolkem, ale to skoro nejde, protože má krátkou šňůru. Jsme ve slepé uličce.
Sedíme u rozebraného stolku, na postelích vpravo a vlevo leží naše dvě oběti, které jsou však stále ještě naživu. Když nemohou dráty k tělům, musejí těla k drátům.
- Matku s dcerou omámíme, nahrneme ke stolku a lehce pokropíme vodou kvůli zvýšení vodivosti. Pak je překlopíme na stolek, z něhož čouhá námi vydlabaný chuchvalec.
To hlavní je za námi. Rozebraný noční stolek, na něm těla, vlevo a vpravo prázdná postel. Ale ještě nemáme vyhráno. Na začátku rekonstrukce jsme vyňali kartu, a v pokoji tedy není elektrický proud. Jediným zdrojem světla je slunce zvědavě nakukující přes balkón.
- Teď ještě jističe, protože při výboji hrozí, že vypadne proud v celém hotelu nebo jeho části. Bláha dále píše: „Venku na chodbě je mezi každými dvěma pokoji lehce přístupná skříň, která obsahuje změť špatně chráněných drátů, jističů, stykačů a pojistek. A jak ukázali tamní elektrikáři, když do stykače strčíte šroubovák, už pojistka nemusí vypadnout!“
V hotelu sice podle výpovědi hlavního elektrikáře hotelu (viz dále) je jedna rozvodová skříň na několik pater, například ta, pod niž spadal pokoj 6343 ve třetím patře, byla až v přízemí. Jsme také rádi, že víme, co je stykač. Máme též kliku, že jsou v Egyptě elektrikáři mimořádně ochotní a na požádání rádi ukazují, jak vrazit do pojistek šroubovák.
- Šroubovák je vražen do skříně. Teď vezmeme kartu a vložíme ji zpátky do zdířky vedle vstupních dveří, tím se zaktivuje elektrický proud v celém pokoji a volně proudí do navlhčených těl. Necháme proud chvíli působit.
- Po vraždě těla rozpleteme a položíme zpátky na postele. Jsme rádi, že na sobě nemají žádné stopy po vstupu elektrického proudu, spáleniny, modřiny nebo oděrky.
- Dráty nasoukáme zpátky do stolku, tak aby byly funkční. Složíme stolek. Nezapomněli jsme si přichystat lepidlo, protože stolek je částečně lepený.
- Zalepený, sešroubovaný, stlučený a nalakovaný stolek vysušíme fénem. Jdeme do koupelny, a jejda. Fén má krátkou šňůru. Proto na lepidlo foukáme.
- Pak jdeme na chodbu vytáhnout šroubovák z rozvodné skříně. Když cestou potkáme uklízeče, vezmeme si od něj láhev vody, kolu a dvě role toaletního papíru.
- Po návratu do pokoje položíme role toaletního papíru pod zrcadlo. Zkontrolujeme stolek: Je suchý!
Protože kolega Malík pořídil snímek skříně s vetknutým šroubovákem, nabízí se, že ho tam Bláha opravdu vrazil. Jediným výsledkem této odvážné investigativní výpravy tak byl zřejmě jeden zničený noční stolek a sabotáž rozvodové skříně.
A to se vyplatí!
Elektrikář z hotelu Titanic vypovídá: Elektřina? Ani náhodou!
Egyptské státní zastupitelství vyslechlo na žádost Policie ČR správce údržby hotelu Titanic Palace jménem Said Abdulrahman. Jde o klíčové svědectví, které si měla česká policie vyžádat už dávno – tedy určitě dříve, než pustila do světa svou verzi o elektřině.
K výslechu „hlavního elektrikáře hotelu Titanic“ došlo jen tři týdny poté, co reportéři Blesku uspořádali v úplně jiném pokoji, než byli ubytováni Kramní, svou elektrickou seanci.
Rekonstrukce proběhla v jiném hotelovém pokoji (Foto: Archiv Ondřeje Höppnera)
Jde o zásadní výpověď, která zcela vyvrací verzi, že bylo v době smrti českých turistek manipulováno s elektřinou.
Šéf elektrikářů v hotelu Titanic vypovídá:
„Jmenuji se Said Abdulrahman, je mi 35 let, bydlím v Hurghadě a pracuji v hotelu Titanic Palace jako správce údržby.“
Otázka: „Jak dlouho pracujete na této pozici?“
„Pracuji v hotelu Titanic od čtvrtého září 2012.“
Otázka: „Pracuje někdo další na stejné pozici?“
„Ne.“
Otázka: „Jsou v hotelu Titanic Palace elektroinstalatéři?“
„Ano. Je v něm skupina instalatérů a jejich počet je deset.“
Otázka: „Proběhly jakékoli úpravy elektrického vedení v hotelovém pokoji číslo 6343?“
„Ne.“
Otázka: „Jste si jistý, že nedošlo k žádným změnám v elektrickém vedení či elektroinstalaci v tomto pokoji?“
„Ano. Jsem si jistý.“
Otázka: „Všiml jste si jakýchkoli elektrických drátů vedených ze zdí pokoje během pobytu Petra Kramného, Kláry Kramné a Moniky Kramné?“
„Ne. Nevšiml jsem si žádných drátů vedených ze zdí pokoje během té doby.“
Otázka: „Jaké jsou vaše informace o této vyšetřované události?“
„Doslechl jsem se, že dva lidé zemřeli v pokoji 6343 a že manžel té ženy, která byla v tom pokoji, nahlásil úmrtí.“
Otázka: „Kdy se elektrické vedení v tomto pokoji naposled kontrolovalo?“
„Každý pokoj se předtím, než je obsazen hosty, kontroluje. Je to nepřetržitý proces.“
Otázka: „Vznikla jakákoliv elektrická porucha během pobytu Petra Kramného, Kláry Kramné a Moniky Kramné?“
„Ne. Nevznikly žádné poruchy.“
Otázka: „Je běžné, že vznikají poruchy v tomto hotelu?“
„Ne. Není to běžné.“
Otázka: „Zaznamenal jste jakékoliv změny či zásahy v elektrickém vedení či elektrických zásuvkách?“
„Ne. Žádný zásah nebyl zaznamenán.“
Otázka: „Jaká jsou místa vedení elektrického proudu v pokoji a mimo něj?“
„V pokoji jsou přítomny dvě zásuvky, dva vypínače a dvě zásuvky a vypínače v okrasných nástěnných osvětleních. Zásuvky obsahují plastové krytky. Při vytažení síťové zástrčky ze zásuvky se krytky uzavřou. Dále je vypínač osvětlení balkónu, vypínač osvětlení toalety a vypínač osvětlení předsíně. Vně pokoje není nic elektrického, nejbližší elektrický bod je elektrický panel u spodní části schodiště, to je vzdálené od pokoje asi 150 metrů. Pokoj je ve třetím patře, zmíněný elektrický panel je v přízemí.“
(Pozn. aut.: Rozvodové skříně tedy nejsou na dosah mezi pokoji, ale cca jedna na asi 30 pokojů)
Otázka: „Vznikly jakékoliv elektrické poruchy během měsíce července a srpna roku 2013 v hotelu Titanic Palace?“
„Ne.“
Tolik výpověď vedoucího údržby jménem Said Abdulrahman.
Když to shrneme: K žádné manipulaci s dráty v pokoji a jiných částech hotelu Titanic v době pobytu rodiny Kramných nedošlo.
Konec příběhu? Ale kdeže…
(V článku jsou uvedeny ukázky z knihy investigativního novináře Ondřeje Höppnera „Případ Kramný: Všechno je jinak, aneb Vraždila Monika Kramná?“)
Knihu si můžete objednat zde.
Videa najdete zde:
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Ondřej Hoppner