Dění na Blízkém východě nevyhnutelně vyvolává otázky, jaké ceny benzínu a nafty mohou čeští řidiči v nejbližším období očekávat. „Záležet bude na tom, zda se konflikt mezi Hamásem a Izraelem rozšíří na větší území Blízkého východu, případně jestli se do něj zapojí Írán, nebo dokonce Spojené státy. Pokud by se tak nestalo, nepředpokládám, že by to mělo mít nějaký zásadnější dopad na ceny pohonných hmot v České republice. Pokud by se tak stalo a tyto země by se skutečně zapojily do konfliktu a z něj by se stal konflikt s geopolitickým přesahem místo toho dosavadního lokálního konfliktu, potom mohou ceny pohonných hmot v Česku vystoupat k úrovni 45 korun za jeden litr,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.

Na rozdíl od rozšíření konfliktu by růst cen pohonných hmot v tuzemsku neměl způsobit slábnoucí kurz koruny. „Ten je vůči dolaru na poměrně velmi slabých úrovních, alespoň tedy v porovnání se situací v posledním roce. To je také něco, co rovněž přispívá ke zdražování u čerpacích stanic v České republice. Nicméně v tomto případě si myslím, že toto samotné nezpůsobí takový vzestup cen až na 45 korun za jeden litr, jak jsem to zmiňoval v souvislosti s rozšířením konfliktu. Můžeme spekulovat, že z těch cen kolem 40 korun může kvůli kurzu, pokud by se koruna ještě více propadla, stoupnout cena benzínu na 41 korun, ale opravdu bych nečekal nějaké dramatické zdražení, které by řidiči skutečně pociťovali už palčivě. Klíčová hrozba nyní tkví spíše ve vývoji cen ropy a v situaci na Blízkém východě,“ vysvětluje Lukáš Kovanda.

Děsivý scénář s uzavřením Hormuzského průlivu

Zapojením dalších států do války mezi hnutím Hamás a Státem Izrael začíná svou úvahu také Václav Loula, odborný mluvčí České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu. „Zatím je situace taková, že Írán může vyvážet asi tři miliony barelů ropy denně. Pokud by se do toho konfliktu zapojil, samozřejmě přijdou na řadu sankce nebo embargo na dodávky ropy z této oblasti. V tom ještě děsivějším scénáři může dojít k uzavření Hormuzského průlivu, jímž jde skoro 40 procent ropy ze zemí Perského zálivu na světový trh. To by byla velká rána, protože k tomu je třeba si přičíst, že Saúdská Arábie dodává na trh 10 milionů barelů ropy denně a Rusko asi 300 tisíc barelů denně. Čili na straně zdrojů je úbytek, také to je vidět na poklesu zásob,“ říká pro ParlamentníListy.cz Václav Loula.

Eskalace války by mohla vést k tomu, že se cena ropy dostane nad 100 dolarů. „Pak ovšem nelze počítat, i když jsme po hlavní motoristické sezóně, že by ceny benzínu nějak výrazně klesly, ba naopak. U nafty, kde je situace mnohem složitější, u ní je určité zdrojové napětí. Na severní polokouli jsme před zimou, vytvářejí se zásoby topných materiálů a mění se kvalita nafty na zimní podmínky, a to vyžaduje přidávat více petroleje ve frakci a ta je dražší. Musíme také pokračovat v biosložkách, které tu cenu rovněž nezlevňují. Pokud by se ten konflikt zvládl a byla by to jenom lokální záležitost mezi Hamásem a Izraelem, tak by mohla cena ropy spíše klesnout. Ukazuje to dnešní den, kdy se ropa propadá asi o 2,5 procenta na 87 dolarů,“ myslí si uznávaný odborník v petrolejářském průmyslu.