Má být Tomio Okamura vydán policii za plakát s černochem?Anketa
V Poslanecké sněmovně se v pondělí 13. ledna konaly dvě diskuse. Od deseti hodin panelová diskuse „Současný pokles porodnosti v ČR a Evropě“. Odpoledne pak kulatý stůl na téma „Wellbeing člověka v harmonii s welfare zvířat“.
Pořadatelem konference o poklesu porodnosti byl společně se svou kolegyní z klubu SPD Marií Pošarovou poslanec a lékař Vladimír Zlínský. Ten k tématu klesající porodnosti připoutal pozornost už na podzim, když s ním interpeloval premiéra Petra Fialu. A spojil jej s vakcinací proti covidu, protože prudký propad skutečně začal přesně devět měsíců po první velké očkovací kampani v létě 2021.
Tato interpelace vstoupila do análů posměšnou odpovědí ministerského předsedy. „Začínáme trochu zvesela, nejdou nám tabule, neustále se tu ozývá hudba a interpelace, se kterou se na mě obrátil pan poslanec Zlínský, určitý úsměv vyvolává. Já jako člověk, který se pohybuje v akademickém prostředí, jsem sociální vědec a zabývám se vědou celý život, tak musím říct, že takováto statistika bez souvislostí, bez kontextu, provedená někým z matematické analýzy, která má interpretovat porodnost v České republice, je opravdu věc, kterou není potřeba komentovat, ale je možné se nad tím usmát,“ řekl Fiala doslova.
Pak akademik přišel s kontextem, že očkovat se nechaly ženy, které děti beztak neplánovaly, doslova řekl „ženy určité úrovně“. „S určitým typem chování se pojí i třeba příslušnost k určitým sociálním skupinám, celá řada dalších návyků, zvyků, životního stylu,“ poznamenal pak.
Na premiérův posměch, že jde o „nějaké absurdní konspirační teorie“, reagoval poslanec informací, že jde o výpočet, vycházející z dat ÚZIS.
O týden později se poslanec ptal znovu a premiér přišel pro změnu s argumentem, že za sníženou porodnost můžou lockdowny a nemožnost lidí vycestovat. A pak citoval z článku v Deníku N, který čísla zpochybňoval.
Jeho tvrzení ale rozporovalo Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků, které vyvrátilo novinářský a posléze i premiérův omyl, že porodnost klesá dlouhodobě.
V reakci na tuto sněmovní kauzu se poslanec Vladimír Zlínský rozhodl uspořádat v Poslanecké sněmovně odborný seminář, kde by téma rozebrali odborníci.
Zaplněný sál na úvod pozdravil předseda SPD Tomio Okamura. Podle něj jde o důležité téma, které je ale na vládní úrovni opomíjeno.
Také zmínil, že možnosti pro podporu porodnosti jsou známy. I u nás jsme v minulosti dokázali porodnost povzbudit v sedmdesátých letech.
„Levné potraviny a levné bydlení znamená více dětí,“ zaznělo od něj mimo jiné.
Okamura také ocenil velmi silnou sestavu diskutujících, kterou vzápětí uvedl právě poslanec Zlínský.
Podle něj bude téma porodnosti muset řešit téměř každá země až na pár výjimek. I v rozvojovém světě začíná plodnost klesat.
„Je to věc, která může ohrozit celou civilizaci,“ podotýká poslanec.
Migrace přitom podle něj není řešení, protože jak se ukazuje v západní Evropě téměř denně, způsobuje tenze s původním obyvatelstvem. „Směřuje to k bezpečnostním problémům až možná k občanským válkám,“ obává se.
Největším problémem je klesající porodnost v regionu Evropy a severní Ameriky.
Faktory poklesu jsou krátkodobé a dlouhodobé. Ohledně těch prvních skutečně může něco naznačovat prudký propad devět měsíců po prvním masivním očkování, což je velmi podezřelé.
Jsou tu ale i dlouhodobé faktory jako environmentální podmínky našeho života, lišící se od předků, nebo ekonomické a sociální příčiny. „Společnost nepodporuje dostatečně mladé rodiny. Naopak neustále slyšíme, že je třeba podporovat LGBT komunity,“ připomněl poslanec.
Zmínil i další fenomény jako třeba antikoncepci, která měla primárně pozitivní úlohu, ale snížila počet „oplodnění nehodou“. Poslanec prozradil, že on sám byl neplánované dítě, proto i z osobních důvodů vnímá toto téma velmi citlivě.
Z dalších fenoménů, které se negativně podepisují do populační reprodukce, zmínil třeba iniciovaný pokles maskulinity (považované za toxickou), což vede k nedostatku vhodných partnerů, nebo rozvoj online služeb, které vedou k nahrazování fyzického setkávání digitálním.
A nelze samozřejmě opomenout ani faktory narušující plodnost chemicky. „Trochu se mění pravidla hry, neplatí poznatky, co podporovalo plodnost v minulosti,“ uzavřel lékař a poslanec.
Profesor Jiří Beran měl přednášku na téma: K čemu je pro nás dobrá Zpráva Kongresu USA o koronavirové pandemii?
Imunolog představoval zprávu analyzující covidová opatření. Ještě předtím ale stručně okomentoval téma plodnosti a dětí v současné světě, které s covidem také souvisí.
Parlamentní zpráva z USA podle něj potvrdila selhání státu, ale politici ze dvou hlavních stran se nedokázali shodnout, kdo za to může.
Docházelo k potlačování lidských svobod, u nás ještě více než v USA. Právě profesor Beran, nejcitovanější český imunolog, který byl zařazen společností Semantic Visions na seznam „covidových dezinformátorů“ a čelil útokům i v rámci vědecké komunity, toho byl živým dokladem.
„Opatření by nemělo být horší než nemoc. A to se dělo,“ konstatoval profesor Beran.
„Diskuse o nežádoucím účinku vakcín nesmí být vnímána jako ‚antivaxerská‘. Diskuse je nezbytná a z ní vyplývají opatření,“ myslí si Beran.
A platí to i o tématu plodnosti, je totiž podle něj nepochybné, že vakcína má dopad na těhotenství. On sám je proto odpůrcem jakéhokoliv očkování v těhotenství, protože přijetí vakcíny organismem je „černá skříňka“ a u nikoho nejsme schopni reakci dopředu odhadnout.
Očkoval jste se dobrovolně, vzkazují dnes pojišťovny i soudy
Pak vystoupila senátorka Jana Zwyrtek Hamplová. Celoživotní advokátka se specializací na správní právo, která se za covidu jako právnička stavěla proti nesmyslným administrativním opatřením.
Dnes má zkušenost, že úřady chtějí problémy, které jejich rozhodování způsobilo, vymlčovat. A stejně se třeba premiér Fiala staví i k problému klesající porodnosti. Zdůvodnění demografickou křivkou přitom neobstojí.
Stejně tak neobstojí premiérova argumentace, že „ženy určité úrovně“ zkrátka děti nechtějí. Hamplová našla statistiku, podle které jsou společenskou normou v Česku dvě děti a právě takto početnou rodinu si přeje 77 procent žen a 71 procent mužů. „Není pravda, že to lidi nechtějí, jak je nám vnucováno,“ protestovala senátorka.
Zda se na problému klesající porodnosti podepsalo i očkování, je podle ní třeba teoreticky zkoumat. Hlavně lidmi, kteří tomu skutečně rozumějí, tedy lékaři.
Obává se ale, že proti tomu budou velké tlaky. „Jsou z toho obavy třeba v pojišťovnách, protože lidi by pak mohli chtít odškodnění,“ vysvětlovala. Už dnes se lidé domáhají u soudů odškodnění za negativní důsledky očkování a argumentace soudců je podle právničky pozoruhodná. „Dnes je trend negativní důsledky neodškodňovat s argumentací, že očkování bylo dobrovolné,“ shrnula.
Zná v tomto směru i případ marné snahy ani ne čtyřicetiletého muže, který byl zdravý a sportující a po vakcinaci u něj propukla těžká leukémie.
Stále se podle Hamplové nemůžeme zbavit cenzury, která tady v covidových časech fungovala. A v jakém byla rozsahu, to o víkendu prozradil sám šéf Facebooku Mark Zuckerberg.
Hypotéza, která z vás dělá dezoláta
Na její vystoupení navázaly odborné příspěvky k souvislosti covidového očkování s poklesem plodnosti. Jako první k tomu vystoupil matematik Tomáš Fürst.
Právě on byl jedním z prvních, kdo na začátku roku 2023 na propad porodnosti upozornil.
„Novinář Koubský na Deníku N pak napsal že je to nesmysl a strašení a komu to slouží, vysvětlili to demografickou křivkou a bylo hotovo,“ zavzpomínal. Téma se pak veřejně objevilo až na podzim 2024 v souvislosti s interpelací poslance Zlínského.
Počínaje rokem 2022 se u nás porodnost propadá rok co rok o deset procent. Lze tento strmý pád vysvětlit demografickou křivkou, jak se někteří snaží?
Podle Fürsta to nejde, protože klesá i údaj zvaný „plodnost“, který natalitu od generačních výkyvů očišťuje. Ukazuje, kolik dětí by při aktuálních trendech měla průměrná česká žena. Tento ukazatel do roku 2020 rostl a v roce 2021 vystřelil ještě výrazněji. To bylo podle Fürsta dáno přepočítáním na základě zjištění při sčítání lidu.
Jako veselou historku přidal argument, který nad tímto grafem také někteří vytáhli, že pokles od roku 2022 je dán tím, že v lockdownu 2021 si některé ženy „předrodily“ následující roky.
Poté předvedl ve „světové premiéře“ graf srovnávající úspěšná početí s covidovým očkováním.
Ten je zajímavý tím, že byl spočítán na základě dat, která z ÚZIS byla získána až na základě dlouhodobého tlaku senátorky Jitky Chalánkové.
„Korelace neznamená kauzalitu a právě o tom se musí vést debata,“ zdůraznil Fürst. Kauzální potvrzení je podle něj složitá odborná věc vždy, u souvislosti kouření a rakoviny plic to trvalo padesát let.
Důležitou informací také je, že pokles porodnosti v roce 2022 nebyl jen českým specifikem, ale mezinárodním fenoménem. V mezinárodním srovnání byl tento pokles nejmenší v Bulharsku, Španělsku a Portugalsku. Bulharsko se přitom vyznačovalo tím, že bylo z celé Evropy jednoznačně nejméně proočkované.
Podstatné při hledání kauzality podle Fürsta také je, že mnoho alternativních hypotéz už bylo vyvráceno. Třeba ta o obavách z války na Ukrajině, která začala až rok poté.
„Svědci covidovi mají také populární hypotézu, že to byl důsledek nákazy. Ale v tom jim nesedí ten nárůst v roce 2021,“ poznamenal.
Z dat vyplývá, že vůbec nejméně úspěšně zahájených těhotenství připadá na šestý až osmý měsíc roku 2021, kdy probíhala velká očkovací kampaň.
A kromě toho už máme statistická data, že jedním z negativních důsledků mRNA vakcín bylo ovlivnění menstruačního cyklu. „A nemusíte být Einstein, aby vám došlo, že když něco ovlivní menstruační cyklus, tak to ovlivní i schopnost početí,“ poznamenal k tomu Tomáš Fürst.
A dodal, že zatímco se očkovaly desítky milionů těhotných a stovky milionů žen v produktivním věku, z testovacích skupin se těhotné vylučovaly.
„Ale jen vyslovení této hypotézy vás stále řadí do skupiny dezolátů,“ rozloučil se.
Psali jsme:
Vystřídal jej profesor biostatistik Arnošt Komárek, který si položil otázku, zda lze propad vysvětlit socioekonomickými faktory.
Divákům ukázal dlouhou časovou řadu porodnosti v Česku, která zahrnovala dva výrazné propady. Ten první mezi roky 1993 a 1996 a druhý nyní, od roku 2022. Mezitím probíhaly křivky víceméně přirozeně podle generačních výkyvů.
„Tehdy to šlo vysvětlit většími životními možnostmi po revoluci plus zvýšením dostupnosti antikoncepce,“ vysvětlil první propad. V každém případě šlo o podstatnou změnu podmínek, vymykající se běžným generačním cyklům.
Dnes to vypadá na další velkou změnu podmínek, ale demografové to nejsou ochotní uznat.
A to přesto, že už se objevila první práce připouštějící souvislost s covidem. „Ale autorky v ní spíše spekulují, že to ženy kvůli covidu jen odložily,“ dodal Komárek.
Pak vysvětloval, že současná změna podmínek je ještě více alarmující, protože nevíme, zda se po třech letech ustálí jako v devadesátých letech, a navíc už nyní jsme na nejnižších číslech v historii.
„Pokud by za tím poklesem byly vakcíny, tak by byla možnost, že je to dočasné. Ale pokud došlo k nějaké změně chování, tak to by se odstraňovalo mnohem déle,“ zamyslel se na závěr profesor Komárek.
Tomáš Fiala, demograf z Vysoké školy ekonomické, pak srovnával české statistiky porodnosti s ostatními zeměmi.
Všude podle něj platí, že porodnost se mění ve vlnách, které reflektují různé generační trendy.
Jako zajímavost třeba ukazoval, jak se posunul vstup do reprodukčního věku po roce 1990.
Zamyslel se nad preferencí příjemného a pohodlného života stejně jako obavami, zda mají být přiváděny děti do současného problematického světa. Kromě toho jsou zde i tradiční ekonomické otázky, které si potenciální rodiče kladou. A to vše ovlivňuje chuť pořizovat si děti negativně.
Fiala také upozornil na zajímavý vědecký rozpor: „V demografii se před růstem populace neustále varuje, přitom v ekonomii se stále počítá s tím, že lidí bude přibývat,“ podotkl.
Profesor Turánek vystoupil s výkladem o mechanismech účinku mRNA vakcín na reprodukční orgány a plod.
„Zpráva amerického Kongresu uvádí to, co kritici říkali už od roku 2020,“ podotkl.
Pak vysvětloval, že nanočástice mRNA vakcíny mohou díky své malé velikosti proniknout do žláz s vnitřní sekrecí. Tím ovlivňuje produkci hormonů, které jsou pro reprodukci klíčové.
Přišla Fialova vláda. A vyletěly potraty
První část semináře uzavřel matematik a statistik Pavel Rusý, který se zaměřuje na demografický vývoj.
Dnešní pokles plodnosti je podle něj nebezpečnější než ten v devadesátých letech. Tehdy pokles spočíval primárně v odkladu prvního dítěte. Dnes už moc není kam odkládat.
Výpadek plodnosti za tři roky je asi 80 tisíc dětí. Až budou nastupovat do pracovního procesu, půjde o ztrátu 1,5 procenta práceschopného obyvatelstva.
Upozornil pro souvislost na jinou velmi zajímavou statistiku. Současně s poklesem porodnosti se totiž v posledních třech letech změnilo chování žen ohledně umělého přerušení těhotenství.
V roce 2021 byla po dlouhém poklesu tato statistika na minimu dvanácti procent. Od roku 2022 ale zažívá opět nárůst. Je to svobodné rozhodnutí žen počaté dítě nedonosit. Jaké může mít důvody?
Možné vysvětlení změnami v životních prioritách podle doktora Rusého není příliš pravděpodobné. Tyto změny nejsou skokové, takže by nevysvětlovaly obrat trendu z roku na rok.
Rovněž vliv pandemie srovnání s jinými zeměmi spíše vylučuje.
Nelze ale vyloučit důvody ekonomické, ať už na úrovni rodin, nebo státu. A proto podle doktora Rusého nelze opomenout ani faktor nástupu Fialovy vlády.
Její kroky totiž podle něj navzdory frázím nepodporují rodiny s dětmi.
A nelze přehlédnout ani náladu ve společnosti, ve které i vystupování premiéra a ministrů vyvolává z budoucnosti spíše obavy.
„Tlak na hypotéky, spoření na důchod. To všechno povzbuzuje rodiny děti spíše nemít,“ obává se.
Děti jsou podle něj pro politiky bezcenné, protože nemají hlas.
Semín: Zpráva CIA a sexuální výchova
Druhý panel se po přestávce zaměřoval na konkrétní řešení, jak by stát mohl porodnost podpořit.
Jako první hovořil Michal Semín, propagátor tradiční rodiny a otec devíti dětí.
Ten jako jeden z hlavních problémů diagnostikoval „mýtus přelidnění“, kterým jsme zastrašováni k omezování počtu dětí, což někde vyústilo ve zcela zrůdné programy záměrné populační kontroly.
Sám mýtus přelidnění je podle něj pozoruhodný. Argumentace nedostatkem zdrojů se v posledních letech rozrostla o klimatickou tíseň a počítání uhlíkové stopy.
.jpg)
„V roce 1968 vydal zakladatel hnutí za nulový populační růst bestseller Populační bomba. Jeho výpočty byly vyvráceny už v osmdesátých letech, ale mnozí na tu knihu odkazují dodnes,“ podotl Semín.
A dodal, že její autor veřejně obhajoval přidávání sterilizátorů do potravin a vody.
Pak vyprávěl příběh Kissingerovy zprávy z roku 1974, která rozebírala důsledky růstu populace ve světě pro geopolitické zájmy USA. Vznikla ve spolupráci CIA s agenturami pro rozvoj.
A z ní citoval základní tezi, že „populační politika je důležitým nástrojem ekonomických zájmů USA“. V některých zemích se v důsledku této analýzy považovalo za akceptovatelné podporovat „populační kontrolu“ v podobě distribuce antikoncepce nebo sexuální výchovy.
„V rozvinutých zemích tato filozofie ‚antinatalismu‘ už dříve – od sexuální revoluce šedesátých let,“ doplnil Semín. Květinové hnutí znamenalo mimo jiné tlak na umožnění rekreačního pojetí sexu, antikoncepční pilulky a legalizaci umělých potratů.
„Tato antikoncepčně potratová mentalita má na porodnost bezesporu vliv,“ dodal. Pro antinatalisty je podle něj lidský život břemenem a zátěží. Pro rodiče nebo pro planetu. A nelze opomenout ani vliv soudobé populární kultury. Propagace carpe diem či minoritních a z podstaty sterilních sexuálních praktik.
Podle Semína je třeba změnit mentalitu k tomu, že na dítě nebude pohlíženo jako na vetřelce.
Rajchl: Doktor Fauci, největší zločinec naší doby
Po něm vystoupil předseda hnutí PRO Jindřich Rajchl, který jako právník potvrdil zkušenost Jany Zwyrtek Hamplové ohledně neochoty platit za zdraví zničené po očkování. Následně se rozohnil nad tím, že virus ve Wuchanu unikl z laboratoře, a tím pádem jsme od počátku měli k dispozici jeho strukturu.
„Ale báli se to přiznat, tak přišli s nějakým netopýrem,“ rozčiloval se.
„Doktor Fauci patří za mříže, je to největší zločinec naší doby,“ uzavřel. A ujistil, že pokud bude ve vládě, udělá vše pro to, aby se výrobci vakcín z toho, co napáchali, zpovídali před soudem.
Pak přešel k tématu klesající porodnosti. Začal vtipem, že souvislost s touto vládou je zřejmá do té míry, že kdo vidí vystoupení Petra Fialy, obvykle jej to odradí od jakýchkoliv milostných fantazií.
Vážně pak začal navrhovat řešení, kterým by jeho strana klesající porodnosti čelila. „Za každé dítě jeden milion korun,“ začal. Milion by se ale vyplácel ve třech splátkách. Po narození, dokončení základní a střední školy.
Dalším legislativním plánem jsou daňová asignace, kterými by část daňového výnosu každý odváděl vlastním rodičům na jejich důchod.
A zmínil i instituty, které fungovaly už v minulosti, jako novomanželská půjčka. Také je třeba zlevnit bydlení: startovní byty na pozemcích, které dá k dispozici obec.
Především je ale podle Rajchla třeba změnit atmosféru ve společnosti. „Vyhnat liberálně demokratickou stranu na smetiště dějin,“ vyzval doslova.
Tito politici podle něj vůbec nemají zájem situaci rodin řešit a pro ně těžko mohou udělat něco pozitivního.
Za SPD pak vystoupil její expert na sociální politiku Tomáš Doležal. Ten připomněl, čím vším Fialova vláda rodinám s dětmi uškodila. Jmenoval zrušení školkovného 20 800, zrušení slevy na manžela či manželku a další věci. Dítě ve věku tři roky až sedm let podle něj přišlo škrty této vlády ročně o 5 640 korun, a dítě do tří let dokonce o 10 800 korun.
Doležal pak prezentoval, čím by v inspiraci fungujícímu systému ze zahraničí chtěla rodiny podpořit SPD.
Konferenci pak uzavřel příspěvek kritika islámu Lukáše Lhoťana. Ten vysvětloval rozdíly v přístupu k rodině mezi západní a muslimskou kulturou. I toto uvědomění je podle něj důležité, abychom byli schopni účinně řešit populační deficit.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 4 čtenáři)
Bylo správné se nechat očkovat proti covidu?
autor: Jakub Vosáhlo
antek2
