Co říkáte tomu, že nám Evropská unie chce přidělit kvóty na imigranty?
Považuji to za nesmysl. Nikdo nám nemůže nic nakazovat a nic posílat.
Vidíte nějaká rizika imigrace?
Rizik je celá řada. Problém je v soužití odlišných kultur, zdravotních problémech, v nemocích. Další je věc otázka bezpečnosti. Nikdy nevíme, kdo nám sem přicestuje. Že by nám sem nepřicestovali islámští bojovníci, to bych se velmi divil. Určitě nám jsou mnohem bližší lidé ze zemí Evropy. Pokud k nám přijde 50 tisíc Ukrajinců, 50 tisíc Rusů, tak pořád to jsou Evropané a křesťané a stále to jsou lidé z blízkých civilizačních okruhů. Ale Afrika a Blízký východ znamenají jen problém, problém, problém. Možná bych byl ještě laskavý na křesťanské uprchlíky, kteří prokážou, že jsou opravdu křesťany. Křesťané jsou vyvražďováni muslimy. Zbytek nepřijímat, neřešit, nechat tam, odkud přišli.
Co říkáte zastáncům kvót, kteří říkají, že je třeba pomáhat ubohým uprchlíkům...
Na celém světě je možná miliarda, možná dvě miliardy ubohých lidí. Ale co to znamená „ubohý“? Je to ve srovnání s Evropu, Asií, Afrikou? Co to je za definici „ubohý a potřebný“? To se sem do Evropy může přistěhovat celá Jižní Amerika, celá Afrika, půlka Asie. Bude nás v Evropě pět miliard a všichni budou potřební a všichni budou ze začátku obdivovat Evropu, ale Evropa pak už nebude Evropou. To bude galimatyáš.
A co byste řekl na argumenty, že máme být solidární vůči Evropské unii a jejím státům?
Evropská unie má dost ekonomických i vojenských prostředků na to, aby ten příliv zastavila už v Africe. Evropská unie je neschopná a minimálně půl roku na to jen kouká. Přece mají bezpečnostní experty a ti si mohli spočítat na prstech jedné ruky, co bude z arabského jara, událostí v Sýrii a svržení Kaddáfího. V Libyi je daleko hůře než za Kaddáfího. Viděli jsme, co bylo v Egyptě, tam se to naštěstí podařilo srovnat. Syřané si říkají „zlatý Asad“. Jestli tam bylo několik tisíc politických vězňů, tak teď tam jsou statisíce mrtvých a miliony lidí ohrožených na životě a rozvrácená země. Takže EU se měla připravit, a ne že bude přijímat každoročně statisíce uprchlíků a pak je přerozdělovat mezi členské státy.
Objevil se také názor, že by za řešení uprchlické krize měly přijmout odpovědnost i Spojené státy, které celý region destabilizovaly...
Amerika je několik tisíc kilometrů daleko. To se jim to tady krásně rozvrtalo a následky nese Evropa. I v konfliktu rusko-ukrajinském vidíme, že Evropa neobchoduje s Ruskem a nese následky toho konfliktu. Dříve byla na Blízkém východě jakás takás rovnováha. Určitě nebylo za Asada a Kaddáfího hůř, než tam je teď.
Zastánci kvót říkají, že v době komunismu na Západě také přijímali emigranty z Československa, takže bychom se měli odvděčit tím, že bychom měli přijímat uprchlíky z Afriky...
Tomu se jenom směju. Kdyby k nám chtělo utéct deset tisíc Rakušanů, řeknu „pomozme jim“, kdyby k nám chtělo utéct deset tisíc Němců, také řeknu „pomozme jim“. To samé u Ukrajinců, Poláků, Slováků. S tím nemám problém. Jsou to blízké evropské národy. Ale Afrika? Jakou máme jistotu, že sem příští rok neuteče milion, dva miliony, když vidí, že to mohou dělat? Evropská unie, ačkoli má prostředky, jenom kouká, kouká a počítá utečence, kteří se sem valí.
Existuje mezinárodní dohoda, že existuje povinnost přijímat uprchlíky. Kdo je ale uprchlík? A do jaké míry jsou ekonomickými imigranty?
Evropa by to měla zastavit už na africkém kontinentu. Pokud EU není schopna zajistit takové věci, pak je otázkou, zda je Evropská unie životaschopná, protože pokud takového triviální věci nedokáže zajistit a zabezpečit, pak se EU ukazuje jako nefunkční a pak ať si raději každý stát hlídá svou bezpečnost za své peníze s vlastní armádou a s vlastní policií, než abychom tu měli takový neschopný moloch s názvem Evropská unie.
My celý svět nespasíme. Lidé budou vždy válčit, budou se vždy vraždit. Stačí se podívat do historie, tak to bylo vždy a nevím, proč by to mělo být jinak. Ale Evropa není schopna to vyřešit. Jedině se pak dočkáme toho, že se nepokoje přelijí i do evropských zemí. Stačí se podívat na islamizaci některých takzvaných multikulturních společností jako Francie, Švédsko či Nizozemí, a co z toho dnes mají a co z toho budou mít za dvacet let.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík