Lidé v okolí zamýšlené nádrže Kryry vědí, že žijí v nejsušší oblasti Česka. Zároveň ale již dlouho volali po vybudování ochranného protipovodňového poldru.  

Ten měl být situována u Mukoděl. Do centra zájmu místní samosprávy se dostal kvůli ochraně obyvatel v místech, kde voda již zabíjela: Kryry leží v záplavové oblasti Blšanky, která své koryto opustila již několikrát. Poslední kritickou povodeň lidé pamatují z června 2013, kdy bylo zasaženo několik ulic a desítky domů. Jen na Hluboké cestě voda spolkla 24 domů.

„Otázka vybudování protipovodňových nádrží na toku Blšanky a Podvineckého potoka byla tehdy velice aktuální. V té době se začalo v rámci protipovodňových opatření mluvit o nutnosti výstavby záchytných nádrží, zejména na Blšance, na které v celém jejím toku nelze regulovat průtok,“ připomíná kryrský starosta Miroslav Brda, podle kterého obec nemá v současné době žádné bližší informace o připravovaném záměru, než které měla před čtyřmi lety, kdy se vyjadřovala ke studii proveditelnosti.

Červeně je na výřezu Podbořanska (okres Louny) vyznačeno umístění původně plánovaného protipovodňového poldru na řece Blšance u Mukoděl a vpravo pak vládou schválený záměr vodní nádrže Kryry na Podvineckém potoce, kde zatopí fungující chmelnici, část dopravní infrastruktury i pietní místo. Zdroj: Povodí Ohře 

Boj proti suchu, nebo proti povodním?

Místní komunita se podivuje nad tím, že najednou protipovodňový účel téměř zapadl a nádrž se prezentuje víceméně jako řešení sucha a podpora chmelařů. Zarazilo to například i Pavla Pavlíka, předsedu spolku SOS Lubenec. Přemýšlí, zda za megalomanskou výstavbou opět není místo veřejného hlavně nějaký „státní zájem“ jako v případě záměrů typu hlubinné úložiště, proti němuž jím vedený spolek aktivně brojí. „Délka přivaděče vychází podle mapy od Nechranic nějakých 30 km. Pokud má přehrada řešit sucho, bude snaha udržovat ji naplněnou, připravenou pro zavlažování. Jak by ale naplněná přehrada zadržela povodňovou vlnu, nevím,“ přemítá Pavlík a dodává:

„Vzpomínám si na povodně na Vltavě, kdy naplněné přehrady, připravené k rekreaci, moc nepomohly. Naopak jejich upouštěním, aby nedošlo k jejich protržení, byla zaplavena města na Vltavě a za soutokem i na Labi. Ta ochrana před povodněmi bude spíš nějakým zástupným důvodem, proč stavbu realizovat.“ 

Zvláštní mu připadá, že by přehrada na Podbořansku s přivaděči od Chomutova měla řešit sucho na Rakovnicku: „Ve státě, kde nebylo možné udržet vytížený přímý autobusový spoj ze Žatce do Karlových Varů jen proto, že přejíždí hranici dvou krajů, jež se nedohodly na jeho financování…“ Za takovou „logistikou“ může prý stát něco jiného. „Jestli náhodou nebude tím státním zájmem fakt, že dceřiná společnost Agrofertu, AgroZZN Rakovník, hospodaří prostřednictvím svých dceřiných společností Zemědělská společnost Blšany, ZOS Běsno a AgroZES Kněževes na území na východě Podbořanska a na severu Rakovnicka,“ vznáší řečnickou otázku.

Povodňové památníky na Podbořansku, kde záměr obrovské přehrady vyvolal řadu nesouhlasu, nenechávají zapadnout skutečnost, že voda zde už dokonce zabíjela. Připomínají zejména prudkou povodeň v povodí Podvineckého potoka, z roku 1872, při které došlo k protržení hrází několika rybníků a zahynula řada lidí v několika obcích. Foto: Lucie Bartoš

Částečná protipovodňová ochrana je každopádně podle něj součástí navrhovaného řešení, které získalo na významu právě v souvislosti s klimatickými potřebami a problémy sucha v zemědělství. Slovo „částečná“ znamená, že při stoleté povodni bude odtékat z nádrže průtok vyšší než neškodný. „Voda se tedy bude rozlévat mimo koryto vodního toku. Účinky povodní ale budou nižší než bez nádrže. Povodí Ohře spravuje 22 vodních nádrží (těch větších) a jen 5 z nich zajišťuje úplnou ochranu. Jen částečná protipovodňová ochrana je běžný jev,“ říká Jan Svejkovský.

Přes tři miliardy a něco padne. Jde se na to

Připomeňme aktuální fakta: Ve třetím desetiletí chce stát vybudovat celkem pět vodních nádrží, které mají být víceúčelové. Kryrské vodní dílo na Podvineckém potoce má být doplněním dvojice menších přehrad na Rakovnicku – Šanov a Senomaty. Tyto menší nádržky se mají stavět v letech 2022 až 2025. Kryry by přišly na řadu až poté, a to nejspíše ve „velké“ variantě s vybudováním hráze a vzniku nádrže na zachycování vody pro závlahy půdy. „Tímto by došlo k záboru asi 15–20 hektarů nejkvalitnější orné půdy,“ uvedl starosta Miroslav Brda. Výstavba se odhaduje na 15 až 17 let, v dlouhodobém horizontu s vodními převaděči pak ještě déle.

Tato alternativa se teď nejvíce prosazuje, jelikož v současných obdobích sucha se mnohem více začala zdůrazňovat potřeba přehrad hlavně pro zemědělce, konkrétně chmelaře. „Vláda schválila výstavbu vodního díla Kryry, které je zásadním opatřením pro řešení sucha na Rakovnicku. Schválena byla i výstavba souvisejících převodů vody z Kryr do povodí Rakovnického potoka,“ uvedl ministr zemědělství Miroslav Toman. Nádrž Kryry včetně dvou přivaděčů vody, které posílí kapacitu připravovaných menších nádrží Senomaty a Šanov, má být tedy postavena hlavně pro zajištění vody na Rakovnicku. Dostatečný přítok se má zajistit propojením se zhruba 20 kilometrů vzdálenou nádrží Nechranice na řece Ohři. Do této přehrady se vejde 60x více vody než do uvažovaných Kryr, které mají mít předpokládaný objem necelých osm milionů kubíků.

Investorem nádrže je státní podnik Povodí Ohře, investorem obou přivaděčů Povodí Vltavy. Celkové náklady na komplexní řešení sucha v tomto regionu mohou nakonec v největší variantě dosáhnout přibližně 3,4 miliardy korun, uvádí dubnová tisková zpráva Ministerstva zemědělství. Na pořadu dne je projektová příprava.