Úvodem se Hřib vyjádřil k tomu, proč vlastně vedení Prahy žlutou barvu rozporuje. „Z mého pohledu jde o to, že nemá více nakažených na 100 tisíc obyvatel než některé jiné regiony. Vlastně třeba v takovém Nymburku nebo i v dalších okresech Středočeského kraje je situace dost podobná, naopak jsou tady regiony, které mají vyšší počet nakažených na 100 tisíc obyvatel. Dále tam zůstává dlouhodobě  stabilní podíl vlastně toho komunitního šíření, to znamená kolem 20 procent případů. Ten parametr se vlastně dlouhodobě nemění, dle sdělení pražské hygieny, a je také nízký počet těch případů s vážným průběhem, které vyžadují hospitalizaci nebo ventilaci,“ popsal Hřib.

„Mně tedy přijde trochu nešťastné to provedení a i s ohledem na to, že vlastně ta data, se kterými pracuje ministerstvo zdravotnictví nebudí vlastně až tak velkou důvěru, když najednou ze dne na den může ubýt 1775 nakažených, tak prostě je to záležitost, kvůli které je svolána porada,“ dodal ke statistice, v níž došlo v neděli k úpravě.

„Systém by měl být mnohem více automatizovaný, mnohem více propracovanější. Já bych si představoval, že skutečně budeme mít k dispozici nějaké statistiky i o těch počtech ohnisek, automaticky se budou generovat statistiky o tom, kolik těch případů nemá dotrasovatelný ten zdroj nákazy. Teď tedy konečně ministerstvo přichází s něčím takovým, jako jsou datové sady pro kraje, ze kterých se ty informace dozvíme, ale přijde mi to, že se to k nám dostává nějak pomalu, ostatně ten semafor žádným způsobem s námi konzultován nebyl – před tím, než se s  ním vyrazilo do médií. Každopádně vítám tu první vlaštovku, že ministr zdravotnictví  na jednání hejtmanů v pondělí přislíbil, že vlastně ta mimořádná opatření na centrální úrovni, která budou plošně ovlivňovat tu situaci, tak že je rozešlou krajům před tím, než je budou rozesílat do médií. Tak doufám, že to skutečně dodrží,“ dodal.

Kdyby se skutečně Praha dostala na semaforu na ‚žlutou‘ pozici, nebude to podle Hřiba znamenat vůbec nic. „A to je právě i ten jeden z důvodů kritiky té věci. Protože piráti skutečně navrhovali, aby ten semafor vzniknul, protlačili to přes sněmovnu jako úkol vládě,“ sdělil Hřib. „Tento semafor k tomu námi zamýšlenému cíli nesměřuje. Tento semafor neinformuje o těch opatřeních, ta opatření mají nadále přijímat krajské hygienické stanice a s ohledem na to, že to bude nějaká indikace aktuálního stavu, to vlastně není jakoby nějaká změna toho stavu. To znamená: V momentě, kdy se ten semafor vydá oficiálně, tak to neznamená, že se ta epidemiologická situace nějak změnila,“ řekl s tím, že to jen znamená, že bude existovat mapa s barvičkami. 

A jak Hřib vnímá přepočítávání nakažených na 100 tisíc obyvatel? „Myslím si, že těch kritérií může být více, ale myslím si, že by tam mělo být skutečně zohledněno to, že by ta kritéria měla být tvrdší, neměla by se tam moc vyskytovat slova jako občasné nebo částečné. Mělo by to být nějak kvantifikováno, abychom věděli, na čem jsme. A my bychom také rádi věděli data z těch krajských datových sad. To je záležitost, na které budeme teď pracovat,“ dodal. Zároveň zdůraznil, že si nemůže postěžovat na komunikaci s pražskou hygienou. 

Co se týče případného nárůstu, Praha je podle Hřibových slov připravena na měsíc – co do počtu ochranných pomůcek. „To v tuto chvíli máme. Městská policie bude ještě něco dokupovat, ale obecně vzato máme stovky tisíc jednorázových ústenek, stovky tisíc respirátorů,“ sdělil Hřib a ubezpečil, že je i dostatek dezinfekce, ochranných oděvů či jednorázových rukavic. 

Závěrem pak Hřib hovořil o chytré karanténě a o trasování. „Co se týče chytré karantény, tak je nutné říct jednu zásadní věc: To, co nás ochrání před šířením té epidemie, je především to, že bude každý respektovat ta opatření. Budou dodržovány nějaké hygienické standardy, což je skutečně o osobní odpovědnosti vlastně každého člověka zvlášť. Nicméně co se týče té chytré karantény, mám k tomu specifický vztah. Před tím, než jsem vstoupil do politiky, tak jsem pracoval na digitalizaci zdravotnictví. A musím říct, že jeden z těch výroků, který zazněl na adresu chytré karantény a mám na mysli ten výrok: Pomalými krůčky spějeme k úspěšnému cíli, že všichni budou používat počítače a chytré technologie, tak musím říct, že v kontextu českého zdravotnictví, je ten výrok strašně nadčasový. Protože já si dokážu představit, že bych jej osobně použil v roce 2005 a byl by stále platný,“ sdělil Hřib. Podle něj ministerstvo zdravotnictví dlouhodobě zanedbalo jak tu digitalizaci, tak hygienickou službu jako takovou – zde se snižoval dlouhodobě rozpočet. „A nyní sklízíme plody těchto neuvážených rozhodnutí,“ uzavřel.