Beran se mimo jiné domnívá, že řešení epidemie covidu-19 leží v přednemocniční péči, kdy hned v prvních dnech od počátku příznaků je třeba u osob z rizikové skupiny vyhodnotit stav jejich imunity a rychle zasáhnout, čímž lze předejít hospitalizacím a úmrtím. 

„Kdybychom si nechali provést průzkum u obyvatel naší země a položili jim otázku, zda jim vadí více počty pozitivně testovaných, nebo počty hospitalizovaných a zemřelých, asi by většina odpověděla, že jim vadí to druhé. Znamená to tedy, že by většina populace akceptovala fakt, že by se onemocnění šířilo, ale nemělo takový dopad na nemocnice a nikdo by neumíral. Je tedy možné takového stavu nějakým způsobem dosáhnout?“ zeptal se Beran a odvolal se na lékaře, kteří publikovali svůj výzkum v prestižním lékařském časopise Lancet.

„Starší dospělí a lidé s chronickými onemocněními, kteří jsou vystaveni vysokému riziku těžkého průběhu onemocnění covid-19, by měli být léčeni ještě doma k urychlení zotavení a snížení počtu hospitalizací,“ citoval je Beran a poukázal na to, že u nás umírají v průměru starší lidé 60 let, což je způsobeno nízkou proočkovaností a také tím, že většina nemocných se snaží spasit samoléčbou. 

„Nicméně minimálně od loňského roku víme, že zásadním problémem osob z rizikové skupiny je potlačení imunitního systému, které se projevuje nízkým počtem určitých bílých krvinek tzv. lymfocytů. Dnes víme, že je jasná a přímá úměra mezi tím, kolik těchto krvinek pacient ještě má, těžkým průběhem, hospitalizací a úmrtím,“ míní Beran se slovy, že proto je nutné u osob z rizikové populace zahájit co nejdříve léčbu virové imunosuprese a tromboembolické nemoci. 

„Testováním dětí ve školách se nijak nezmění negativní průběh nemoci u osob z rizikové populace a prostředky na testování je lepší využít zde,“ dodal závěrem.