Ivo Budil je profesor s velmi širokým záběrem a všeobecným přehledem. Přestože vždy tíhl spíše k humanitním oborům, z kádrových důvodů vystudoval za minulého režimu Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy. „Začal jsem studovat základní a ložiskovou geologii. Na geologii bylo tehdy relativně liberální prostředí, režim měl zájem na tom, aby geologie přinášela konkrétní výsledky, a tak nemohla být zcela ideologizována,“ prozradil. Tím ale ve vzdělávání rozhodně nekončil, naopak. „Zabýval jsem se i paleontologií, paleoantropologií, udělal jsem si státnici z anatomie na lékařské fakultě a diplomovou práci jsem psal o vokálních schopnostech fosilních hominidů. Zjistil jsem, že fosilní hominid starý 3 000 let měl předpoklady a dispozice pro to, aby produkoval řeč jako my.“
K tomu všemu navštěvoval bytové semináře filozofa Ladislava Hejdánka, jenž byl jeho největším učitelem. A tak se profesoru Budilovi povedlo skloubit jak hluboké znalosti v exaktních přírodních oborech, tak v těch společenských.
V roce 1994 se vydal do Lyonu a několik měsíců strávil i v inspirativním prostředí pobočky archeologického ústavu v Ardes, jenž byl umístěn v bývalém templářském klášteře. Nakonec se přesunul do Provensálska. „Přímá zkušenost s Francií z počátku 90. let, kdy se zdála na vrcholu ekonomických a intelektuálních sil, byla zajímavá. Poznal jsem poslední nádech té velké západní Evropy, která vzešla z impozantní obnovy po druhé světové válce. Tehdy mi západní svět připadal jako vzor, který bychom měli následovat.“
Bohužel po tomto období rozvoje nastává prudký sešup, jenž nabývá na rychlosti. „Mám pocit, že Evropa po třiceti letech rozvoje po válce narazila na meze ekonomického i intelektuálního růstu. Což lze možná přikládat i nepříliš zvládnuté globalizaci, převodu průmyslové výroby do zámoří, do lacinějších oblastí. Bohužel bez vědomí toho, že pokud se zbavíme vlastní materiální tvořivosti, bude oslabena i naše intelektuální síla. A to se přesně stalo.“
Zjednodušeně řečeno, Evropa, která stála u všech inovací a posunů směrem k modernitě, se stala z výrobce pouhým konzumentem, což se projevuje na našem hloupnutí. „Když Evropa rezignovala na výrobu, rezignovala i na část svého intelektu a ducha. To podlomilo její sílu,“ myslí si expert na vývoj člověka. Největším znakem úpadku evropské inteligence jsou pak moderní liberální směry jako genderismus či multikulturní studia. „To je vyslovená rezignace na evropský intelekt,“ konstatuje akademik.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Barbora Richterová
MUDr. Ivo Trešl byl položen dotaz
očkování
Vážený pane doktore, ráda bych využila možnosti se vás zde zeptat na jednu věc. Když se nechám očkovat proti černému kašli, znamená to, že ho nemůžu dostat nebo je to jak s vakcínou proti covidu? A ještě na jak dlouho mě případně očkování proti nákaze ochrání? A když už jsem nakousla téma covid, pro...
Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
reklama
Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.
Další články z rubriky
17:20 Když se to hodí, prosazují lidská práva. Když ne, tak celistvost. Profesor chce skoncovat s dvojím metrem Západu
„Mezinárodní řád založený na pravidlech“, který bývá prezentován jako spojení mezinárodního práva a …
- 10:30 Mladá, krásná, vzdělaná, to jim vadí. Studentka se natočila, jedna připomínka spustila peklo
- 7:50 Zelenskyj se snaží poštvat na Fica policii a tajné služby. V jeho vlastní zemi
- 7:30 Dali byste si řízek za 399 Kč? V Krumlově mají drahé Vánoce
- 21:34 Hrad ve sporu s tajnými službami. Jde o Vetchého, Foltýna a sbírku na trhaviny
- 4:44 „Kdyby to byl král, tak ho svrhnou.“ Pavel Janeček nemá pro vládu dobrou vůli
