„Spoléhat na politiky, doprošovat se a vyzývat je k akci pomocí „otevřených” dopisů, není slibnou strategií; spíše demonstrací podřízenosti, závislosti a bezradnosti, ze kterých politici tyjí,“ píše Zelený, podle něhož jsou autonomie a nezávislost lidí noční můrou stranických politiků. Vyzývá proto k rekonstrukci měst, obcí i regionu podle principu „Uděláme si to sami“, a to podle modelu a zkušeností Baťů v jejich Zlíně.

Pesimista hledá obtíže v každé příležitosti, optimista hledá příležitosti v každé obtíži

Asi nejlépe lze vyjádřit filozofii profesora Zeleného ve větě, kterou několikrát ve svém článku v různých modifikacích použil: „Pesimista hledá obtíže v každé příležitosti; optimista hledá příležitosti v každé obtíži.“

Zelený poukazuje na to, že potenciál dalších pracovních míst v zemědělství, průmyslu, službách a státu je ve vyspělých ekonomikách vyčerpán. Díky kombinaci s automatizací a robotizací ve všech čtyřech sektorech bude zaměstnanost i nadále klesat. „Automatický přijímač vratných lahví převládne,“ charakterizuje současný trend.

Strategie sankcí je idiotská

Roli státu za této situace vidí jako převážně zpátečnickou a škodlivou. Nepřímo také kritizoval současnou politiku protiruských sankcí: „Politické zájmy straníků a byrokratů, skrz idiotskou strategii sankcí (slepé k maximální provázanosti globálních ekonomik), vedou k vzájemnému ničení hospodářství, podniků i živností, které politici nevytvořili, k plýtvání penězi, které sami nevydělali,“ uvedl s tím, že taková negativní a rušivá poloha státu je dlouhodobě neudržitelná.

Neplýtvejme penězi na záchranu starých a bezperspektivních podniků

Evoluční transformace a metamorfózu ekonomiky nelze podle Zeleného zabrzdit politickými intervencemi a fiskálně-monetárními zásahy. Lidská ekonomika prochází evolucí, nedá se „vrátit“. Je prý třeba přestat sabotovat progresivní technologie a nové podnikatelské modely. A nemělo by se plýtvat úsilím a penězi na záchranu starých, dysfunkčních a bezperspektivních podniků, činností a pořádků.

Nové technologie přinášejí mnoho nových příležitostí

Zelený upozorňuje na fakt, že každá transformace, obzvláště ekonomického, společenského i politického života, přináší plejádu nových příležitostí k podnikání, ale i službě veřejnosti, ke vzdělávání a také k osvobození jedince. „Nové technologie přinášejí nikdy nepoznané možnosti výroby i spotřeby, vzdělávání i podnikání. Stačí být skutečným optimistou a vyhledávat nové příležitosti v současných obtížích – přestat pesimisticky hledat obtíže v každé nové příležitosti,“ uvedl profesor Zelený.

Děti je nutné učit řešit problémy, a ne je nutit biflovat to, co udělaly předchozí generace

Naše děti budou žít a soutěžit v novém světě, proto musí být připraveny. Musí se učit podnikání, zodpovědnosti a nezávislosti. Základním cílem vzdělávání je výchova lidí, kteří jsou schopní řešit nové problémy a dělat nové věci, ne opakovat a biflovat to, co udělaly generace předchozí. „Potřebujeme lidi, kteří jsou kreativní, podnikaví, vynalézaví a objevní. Takoví lidé umějí být kritičtí a jsou schopní ověřovat – ne akceptovat vše, co jim je předhozeno politiky a médii,“ upozorňuje profesor Zelený. Tvrdí, že naše země je pro nastávající změnu vybavena zkušenostmi několika velikánů české historie. Uvádí příklad tří z nich.

Komenský považoval za své poslání překonat oddělení školy od praxe

Prvním je Jan Amos Komenský, který byl zakladatelem „školy hrou“. „Komenský byl zastáncem vzdělávání pro praxi,“ uvedl Zelený s tím, že překonat tradiční oddělení školy od vlastní praxe v zemědělství, řemeslu i podniku, považoval za své poslání.

Bratři Baťové dokázali vést k prosperitě firmu v době hluboké celosvětové krize

Druhým zdrojem inspirace jsou bratři Tomáš a Jan Baťové, kteří byli zakladateli a provozovateli nejslavnější a nejúspěšnější české firmy. „Soustava řízení Baťa je dodnes nepřekonaná ve své celistvosti a systémové integraci,“ píše profesor Zelený. Upozorňuje na pozoruhodnou skutečnost, že celá existence firmy Baťa probíhala v době hluboké celosvětové krize, přesto podnik vzkvétal.

Banky jsou spíše upíry podnikání

„Tomáš Baťa byl geniální zakladatel, autor podílu na zisku, principu spolupodnikání zaměstnanců (spolupracovníků), pochopení podniku jako živého organismu a zakladatelem podnikové Školy práce,“ vyzdvihuje přednosti baťovského způsobu řízení firmy. Poukazuje i na to, že Tomáš Baťa byl čtyřikrát za sebou zvolen starostou města Zlína. Ten se tak stal průkopníkem místní samosprávy a bezpartijní spolupráce s podnikovou i univerzitní sférou. Jan Baťa byl geniálním pokračovatelem a odvážným inovátorem globálního významu. Byl autorem koncepce „Průmyslového města“, jako výrazu místní autonomie a soběstačnosti v době počínajícího globalismu. „Celou řadu takových měst pak založil v Asii, Brazílii a Kanadě,“ podotkl Zelený.

Ze zkušeností bratří Baťů pak vyzdvihl například tu, že v jejich firmě neporoučeli bankéři, protože banky považovali spíše za „upíry, nežli pařeniště podnikání.“

Karel Čapek považoval za nutné pracovat proti vládě stran a všemohoucnosti výkonných výborů

Třetím zdrojem inspirace je pro nás Karel Čapek. Zelený zmiňuje jeho slova o tom, že je nutné „pracovat proti stranám, proti vládě stran, proti hlasovací mašinérii, proti inkompetenci, proti politice za zavřenými dveřmi, proti všemohoucnosti výkonných výborů.“ A ještě jednou citoval Čapkova slova, která mají platnost i v současnosti: „Záleží víc na tom, aby město Čáslav bylo baštou čáslavského kraje, než aby bylo baštou té nebo oné pražské politické strany.“

Milan Zelený je globální profesor působící na Fordham University v New Yorku, ale také na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně, Xidian University v Xi´an, Fu Jen University v Taipei, Indian Institute of Technology, Kanpur a IBMEC Rio de Janeiro. Již 33 let je šéfredaktorem mezinárodního časopisu Human Systems Management. Dlouhodobě drží 1. příčku v žebříčku nejcitovanějších českých ekonomů. Jeho populární knihy v češtině jsou např. Cesty k úspěchu, Neučte se z vlastních chyb, Hledání vlastní cesty, Všechno bude jinak a To vám byl divný svět.