Především v České republice žije tak málo muslimů, že se jich podle profesora Sokola není třeba bát. Podle něj ale totéž platí i v zemích, kde žije muslimů více. Ty státy fungují. A pokud se dnes lidé bojí uprchlíků, mohli by si vzpomenout i na doby, kdy byli Češi v roli uprchlíků a museli se naučit žít v jiných společnostech. Ani pro ně to nebylo lehké. Problém spočívá v tom, že dnešní Západ často uprchlíky nepřivítá, nechává je žít ve vlastních komunitách a nevšímá si jich. To však může fungovat jen tehdy, když uprchlíků nejsou tisíce.

Jak vzniká radikál?

„Jenže když jich přijdou najednou tisíce a okolí se k nim nechová právě přátelsky, mohou se strachu z cizoty bránit naopak tím, že si začnou budovat svá vlastní a výlučná společenství. Tím spíš, když třeba ženy nechodí do práce, jak byly z domova zvyklé, nenaučí se jazyk a děti budou vychovávat, jako kdyby žily na turecké nebo marocké vesnici. Dokud aspoň muži mohou pracovat, má taková domácnost přece jen nějaké lidské spojení s okolní společností a může se jí pomalu přestávat bát,“ píše profesor na svých osobních stránkách.

Na to pak navazuje další problém. Zatímco v islámském světě je politická moc propojena s mocí náboženskou, když emigrant dorazí do Evropy, zjistí, že u nás nic takového nenajde. A protože islám nemá svého papeže, věřící si musí často vystačit jen s Koránem, který je v některých ohledech relativně přísný. Např. co se týče jídla či nošení oblečení. Současně tito lidé vidí, že západní společnost trpí řadou neduhů.  

„A pokud má náhodou s okolní společností také špatné zkušenosti, může svoji obec začít aktivizovat proti ní. Může plamenně kritizovat její nedostatky, špatné mravy moderních Evropanů, a naopak horovat pro tu pravou a čistou muslimskou společnost, kde vládne přísná šaríja a každý poklesek se náležitě trestá. V duchu Koránu, který nezná velké pochybnosti, je může ujišťovat o tom, jak právě oni mají Boha na své straně – a z frustrovaného mladíka se stane boží bojovník. Takhle vzniká islamismus, který opravdu nahání strach,“ konstatuje Sokol.

Jak vidno, k radikalizaci přispívají strachy na obou stranách a nejlepší cestou by bylo je odložit a pozvat imigranta dál, ven z ghetta, aby se cítil součástí společnosti ve svém novém domově. Musí se to však udělat včas.