„To, co teď budete poslouchat, vás možná nasere a naštve, ale, prosím, berte to jako můj názor,“ začal ve velkém stylu profesor Staněk, za což ihned sklidil potlesk od pobaveného publika. Poté Staněk pokračoval už na vážnější notu a zmínil, že média se mýlila, když před dvěma lety hovořila o konci ekonomické krize. „Nyní i ti největší optimisté tvrdí, že krize je zpět. Otázkou je, jestli jsme tak hloupí, že neumíme určit diagnózu problému?“ položil si tuto otázku Staněk. Za zásadní problém on sám považuje, že sedm procent lidí vlastní 90 procent světového majetku. „Je nepřijatelné, aby se na planetě vytvářela taková obrovská majetková nerovnost,“ zmínil profesor Staněk,který v minulosti působil jako poradce bývalého slovenského premiéra Mečiara i současného premiéra Fica.

„Co je její přičinou? Ostatní snad nepracují? Jsou líní či se jen doma dívají na seriály?“ pokládal si v ironickém duchu Staněk další otázky. Poté v rámci odpovědi na tuto otázku zmínil, že se málokdo zabývá reprodukcí pracovních míst. Podle jeho zjištění z globálního hlediska zanikají kvalifikovaná pracovní místa a jsou nahrazována méně kvalifikovanými místy a především méně placenými. „S tím úzce souvisí tzv. kontrakt s nulovou hodinovou výměrou. Jde o skutečně „krásný“ anglický vynález. Znamená to, že s tímto kontraktem nemáte garantovanou délku pracovní doby. Musíte pracovat, kdykoli si to firma přeje. Když nesouhlasíte, tak vás vyhodí. Když si chcete hledat nové místo, tak jedině se souhlasem svého šéfa,“ upozornil Staněk.

Zaměstnanec má tolik práce, že musí pracovat i doma. Zadarmo

Následně profesor Staněk ironicky poznamenal, že kontrakt s nulovou hodinovou výměrou byl ještě „vylepšen“ a vznikl kontrakt s flexibilními pracovními normami. „Nastaví vám normy tak, že je v pracovní době nemůžete nikdy splnit. Tudíž je potom splníte až doma, ve svém volném čase a samozřejmě zadarmo. Teď dokonce guvernér Kanadské národní banky tvrdil, že je správné, aby lidé pracovali zadarmo, protože tím neztratí pracovní návyky. Můžu tedy nazývat neviditelnou rukou trhu situaci, kdy jedni lidé stále bohatnou, byť nepracují a ženou ostatní do zadlužení?“ kritizoval Staněk.

Staněk rovněž zmínil zajímavý údaj, dle kterého se majetek na planetě zvýšil i přes pokračující krizi o 2,3 biliónů dolarů a hovořil v této souvislosti i o žebříčku nejbohatších jedinců planety, který každoročně zveřejňuje magazín Forbes. „Tento majetek se však zvýšil pouze tím, že se zvýšila hodnota akcií firem, které vlastní ti nejbohatší. Nebylo ovšem nic vyrobeno, ani se na trhu neobjevily nové služby. Hovoříme tedy o reálném, či jen virtuálním bohatství?“ pokládá si další důležitou otázku profesor Staněk.

Největší salvy smíchu a potlesk sklidil profesor ve chvíli, kdy hovořil s nadsázkou o tom, že od nového roku se zvýší HDP evropských zemí, protože do něj započítáme šedou i černou ekonomiku, ale i prostitutky. „A máme dokonce i novou metodiku. Když dá prostitutka domácímu občanovi, tak půjde o domácí obchod s netrhovými službami. Pokud obslouží zahraničního zákazníka, bude to exportní obchod s netrhovými službami. Už teď je spočítáno, že HDP České republiky se zvýší o 0,7 procenta, takže už není třeba šetřit. Vzhůru k dalšímu zadlužování. Jelikož je ale obyvatelstvo zadlužené už teď a nemá peníze, tak si služby prostitutek neobjedná, protože ty neberou úvěry,“ zaperlil Staněk.

Podle mínění Staňka nyní stojíme před rozhodnutím legalizovat krádeže i černou ekonomiku, protože by to mohlo vést k růstu HDP. „Ve Spojených státech je růst HDP způsoben mimo jiné i tím, že se zvýšil počet vězňů o 300 000. A náklady na vězeňství se započítávají do HDP. Dalším důvodem je pak nárůst zbytečných operací ve zdravotnictví. Samozřejmě těch nejdražších,“ konstatoval Staněk.

V dalším průběhu svého vystoupení Staněk slíbil, že přes své známé katastrofické postoje bude hovořit v pozitivním duchu. Hned zkraje zmínil technologii 3D tisku, která umožňuje vytisknout téměř jakékoli zboží. „Znamená to, že malá firma nemusí být závislá na know-how velkých firem a může i tak vyrábět. Jde fakticky o zlomovou situaci, kdy koncová firma už nijak nelimituje subkontraktora. Vedle toho rozebral Staněk i tzv. Big Data, díky kterým budou firmy znát spotřebitelské návyky i další osobní informace uživatelů moderních technologií.

„Budete mít sice inteligentní dům, ale budete kontrolováni od vstupu do bytu až po dobu, kdy si půjdete lehnout. Tyto technologie navíc radikálně změní spotřebu. Velmi oblíbená je v USA i některých státech Evropy  tzv. sdílená ekonomika. To znamená, že nemusíte vlastnit automobil ani žádné dražší produkty. Jednoduše si je můžete půjčit. Zní to celkem dobře, ale jen do té doby, než si uvědomíte, že to sníží produkční spotřebu o jednu třetinu. Tato část společnosti se tak stane nepotřebnou. K tomu přičtěme tzv. personalizovanou společnost, kdy bude možné na základě informací o DNA podávat léky na míru,“ zmiňoval Staněk konkrétně.

Staněk se domnívá, že vzhledem k výše zmíněným technologiím a modelům jsme nyní postaveni před zásadní civilizační volbu. „Chci mít přístup ke všem těmto vynálezům a jsem připraven přijít o veškeré své soukromí? Navíc mohou tyto záležitosti radikálně změnit strukturu společnosti,“ poukazoval Staněk. Za zásadní považuje profesor Staněk i otázku, co je hlavním problémem budoucnosti. „Většina z expertů tvrdí, že lidé nebudou potřeba. Pokud budeme schopni vytěsnit dvě třetiny lidí z procesu služeb, tak co s nimi? Ve společnosti je relativně práce dost, ale musí dojít k přerozdělení majetku,“ navrhoval Staněk.

V další pasáží svého vystoupení kritizoval profesor Staněk Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP), jehož účelem je dle jeho autorů pomoci zvýšit objem obchodu a investic mezi Spojenými státy a Evropskou unií. „Boty evropských vyjednavačů čouhají z amerických análních otvorů,“ vyjádřil se nejprve Staněk poněkud ostřeji a poté dodal, že TTIP by mělo být pro Evropu výzvou k provedení potřebných reforem. Podle Staňka je cílem Američanů prostřednictvím TTIP obejít celní bariéry a další ochranářská opatření, která brání evropský trh.

„Co bylo zdrojem oživení ekonomiky v USA? Těžba břidlicového plynu, která snížila náklady na energie pro firmy i jednotlivce o 40 procent. Výrobky se tedy značně zlevnily a vzrostla konkurenceschopnost. Bylo tedy nutné hledat nové trhy. I když evropský trh stagnuje, je stále nejbohatší na světě. Proto USA navrhly TTIP právě nyní. Čistě náhodou. Svět je přece plný náhod. Však i já jsem zde náhodou,“ získal si publikum Staněk další trefnou ironickou poznámkou.

Pole jeho názoru musel americký prezident Barack Obama TTIP prosadit za každou cenu. „Pokud by se mu to nepodařilo, ekonomika by nezačala fungovat, nezaměstnanost by neklesla a v příštích prezidentských volbách by Demokraté zcela jistě prohráli. Podle návrhu TTIP by měl evropský HDP růst o 0,5 procenta. Kdyby ale Evropská unie harmonizovala všech 28 daňových systémů, zvedl by se HDP o 4,5 procent. V případě harmonizace technických standardů by HDP zaznamenal nárůst o 1,5 procenta. Potřebujeme tedy vůbec TTIP?“ pokládal si Staněk řečnickou otázku.

V závěru svého vystoupení na Vratimovském semináři Staněk odmítl daňové ráje a dle jeho názoru pokryteckou snahu evropských i amerických vlád právě nyní bojovat proti šedé a černé ekonomice. „To, že dnes vlády útočí na firmy, které ulévají peníze, znamená, že už nemají žádné jiné možnosti. Cynik by řekl, že politik začne přijímat rozumná opatření po vyčerpání těch ostatních. Zřejmě nastal ten moment,“ přidal Staněk další bonmot, za který opět sklidil potlesk. „Své vystoupení zakončím optimisticky. Záleží jen na nás, na každém z nás. Stále jde o zvratný proces. Musíme se však spojit dohromady,“ apeloval na přítomné publikum profesor Staněk.