„Myslím, že existovaly vysoké školy, které neměly mít akreditaci připravovat studenty na akademický život. Bylo jich celkem dost,“ uvedla Dvořáková a připomněla, že fungovaly lobbistické skupiny, kdy se řeklo, že kriminalista po x letech praxe musí mít vysokou školu. Ale neřeklo se prý jakou. „Takže máme spoustu kriminalistů, kteří si zlepšili svou kvalifikaci a jsou andragogové,“ dodala.

Bohumil Kartous, vedoucí komunikace obecně prospěšné společnosti EDUin, upozorňuje zase na to, že s poptávkou po studiu přišli lidé, kteří potřebovali certifikát o vyšším vzdělání, aby mohli kariérně růst, a jejich zájmem bylo minimalizovat náklady a energii k jeho získání. „Shoda zájmů byla tak značná, že bylo možné držet regulační orgán na řetězu,“ zdůraznil.

Problémem podle Dvořákové je i to, kolik politiků studovalo na tomto typu škol. Školy si tak podle jejích slov vytvářely ochranné sítě, přes které se nemohlo jít. „Akreditační komise tak měla jen velmi omezené možnosti jak zasáhnout,“ řekla. Poukázala pak také na to, že když uložili sankci, třeba omezení akreditace, tak to Ministerstvo školství nemuselo udělat. „Dokonce se stalo, že v době, kdy jsme neprodloužili akreditaci právům v Plzni, tak ministr Dobeš jim akreditaci v rozporu se zákonem dal,“ řekla s tím, že na něj následně podávali žalobu.

Kartous je podle svých slov pro to, aby se velmi pečlivě zohledňovalo, z jaké školy má člověk ten akademický titul i co je schopný zvládnout. „Když si ten člověk ten titul koupil, tak pro mě nemá hodnotu, a divím se, že má hodnotu pro stát. Nemělo by být kritériem pouze to, zda člověk nějaký titul má, ale z jaké školy a jakým způsobem ho získal,“ uvedl.

Akreditační komise v rámci svých omezených pravomocí dělala, co mohla, je si jistá Dvořáková. „Všechny překvapila tím, kolik toho zvládla a to hlavně díky velkému respektu pro etiku, která mezi členy panovala,“ řekla s tím, že zcela odmítá, že by Akreditační komise, kterou v roce 2016 nahradil Nejvyšší akreditační úřad, nějak k problému přispěla. „V momentě, kdy člověk odkrývá mafiánské a klientelistické struktury a dostává se před soud, tak nemá zrovna pocit, že ten systém vytváří,“ doplnila Dvořáková.

Původní zdroj ZDE

O problému s diplomovými prácemi i o struktuře vysokých škol se čím dál častěji hovoří, podle obou expertů by to konečně mohlo vést ke zlepšení situace v budoucnosti. „Byl bych rád, aby se v tom pokračovalo, ti lidé nakonec rezignovali a já bych byl rád, kdyby se tohle dotklo i akademického světa,“ uzavřel Kartous.