Profesorka Dvořáková dále v rozhovoru pro internetový server Prvnízprávy.cz upozornila na pochybnou legitimitu současné ukrajinské vlády a varovala, aby připravovaná finanční pomoc Ukrajině neskončila v rukou místních oligarchů.

„Co mně přišlo podstatné, byla diskuse v ČSSD, která se týkala i určité opatrnosti ke konkrétnímu vedení Ukrajiny. Neboť asi největším rizikem při všech revolučních změnách je, zda toto vedení je schopno kontrolovat pohyby obyvatel, protesty, případně nějaká radikální vystoupení. Samozřejmě, pokud jsou plná náměstí lidí, kteří vládu podporují, tak ji to posiluje, ale pokud se například dohodnou kompromisy, tak je zase nutné, aby lidé z náměstí již odešli. Potom je totiž možné, že se lidé začnou chovat zcela nezávisle a pak není s kým jednat. Například i nejrůznější domobrany mohou představovat obrovské riziko, kdy se mohou vymknout z jakékoliv kontroly. Což jsme viděli při rozpadu bývalé Jugoslávie,“ cituje deník profesorku Dvořákovou.

Janukovyč je stále figura na šachovnici

Legitimita stávající ukrajinské vlády je podle profesorky pochybná. „Byl svržen prezident Viktor Janukovyč, ten to nepřijal, tak samozřejmě zůstává jistou politickou figurou, s níž se může hrát,“ konstatuje politoložka Dvořáková. Svržený prezident Janukovyč může legitimovat některé své kroky, třeba vůči armádě. „To se u režimů, kde došlo k takovému způsobu odvolání prezidenta, občas objevuje. Otázka legitimity revoluční vlády je nejasná,“ uvedla Dvořáková s odkazem na příklad roku 1989, kdy byl i československý Parlament kooptován a doplňován v mezidobí do voleb.

Podle ní je situace výbušná a bude pravděpodobně taková i v nejbližší budoucnosti. Otázka Krymu je podle politoložky komplikovaná především proto, že na straně jedné pro Rusko znamená důležitý strategický bod a na straně druhé byl poloostrov jedním z předmětů dohod, když se rozpadl Sovětský svaz a v rámci denuklearizace Ukrajiny dostala tato země záruky neměnnosti hranic. Na druhou stranu se EU a NATO rozšířily na hranice velmocensky ambiciózního Ruska.