Češi patří dlouhodobě mezi špičku ve spotřebě alkoholu. Toto smutné konstatování potvrzuje každá další statistika, která bývá publikována. „To, že je u nás neúměrně vysoká spotřeba alkoholu, je fakt. Jestli jsme druzí nebo třetí, nehraje roli,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Karel Nešpor, psychiatr specializovaný na léčbu návykových nemocí, který od roku 1991 do roku 2017 vedl primariát mužského oddělení závislostí Psychiatrické nemocnice Bohnice a dnes je emeritním primářem. Že by toto nelichotivé postavení souviselo s tradičním stylem života u nás, však odmítá. „Ale kdepak, spotřeba alkoholu byla za první republiky třetinová. Příčinou je nízké zdanění alkoholických nápojů a téměř neomezená reklama. A také by se příslušné orgány měly víc snažit, aby se alkohol nedostával k nezletilým,“ doporučuje zkušený odborník.

Mezi desítku nejproblematičtějších zemí světa v tomto směru tradičně patří evropské země. „Vždy to tak je, je to kulturně dané. A střední Evropa byla problematická vždy – Rakousko, Německo, ty státy kolem nás. Ale Německo v poslední době dalo hodně peněz do prevence, takže u nich se to začalo zlepšovat, přitom kdysi bývali v tomto pořadí před námi. Ale u nás se žádná preventivní opatření k rizikovému pití nepřijímají. Navíc není vůle politická ani veřejnosti k nějakým restrikcím. Je tu volná reklama. Těžko se vymáhá zákon, který zakazuje prodej mladistvým pod osmnáct let. Veřejné mínění je k tomu hodně tolerantní a liberální a jakákoli opatření, co fungují ve světě, především vysoká cena, kdy se sníží frekvence toho množství, odmítáme. Já to nechci hodnotit, ale tak to je,“ říká pro ParlamentníListy.cz národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil.

Panák na benzínce v Česku je světový unikát

Myslí si, že když se společnost rozhodne, že to bude tolerovat s tím, že to přináší sice nějaká rizika, ale my se jich nelekneme, tak s tím nikdo nic nenadělá. „Je asi světový unikát, že když půjdete u nás na benzínku, koupíte si tam panáka. Dostanete ho v umělohmotném kelímku s odtrhávacím víčkem. Ptal jsem se, kdo to kupuje, a na několika benzínkách mi říkali, že to kupují řidiči kamionů. A když o tom někde promluvím, tak mi přijde spousta sprostých SMS a e-mailů typu ‚Přijď k nám do hospody a my ti to ručně vysvětlíme‘. Když mi někdo něco takového napíše, tak odpovídám ‚Dobře, přijedu‘. Nálada ve společnosti je s touhle věcí nedělat nic nebo minimum, přestože jsou vysoké náklady, že dochází k násilí pod vlivem nejen na ženách, ale i na dětech. Násilné trestné věci jsou hodně spojené s alkoholem,“ připomíná Jindřich Vobořil.

S tím souvisí běžný obrázek, že když půjdete po ulici a uvidíte člověka, který se potácí nebo někde leží, tak to nikoho nevzruší. „Tak jsme si na to zvykli. Třeba 95 procent dětí ve třinácti letech už má zkušenost s alkoholem, většinou z rukou rodičů. To je naše zvláštnost. Myslím, že to s tím souvisí. Žádné peníze do prevence, chybí i obyčejná léčba na nějaké další intervence. Kulturně to tady je dlouhodobě, všechny evropské země se s tím potýkají. A u nás obzvlášť je nechuť dělat nějaká opatření typu zvedání daní, restrikce, kde se to prodává. Některé země v Evropě jako Británie i některé spolkové země v Německu zavedly, že v některých restauracích, kde se jen nalévá, ale nejí, nepustí nezletilého po nějaké hodině. To tady jen vyslovit, tak když to udělám, tak se hned spustí nepříjemná smršť,“ upozorňuje národní protidrogový koordinátor.

Nejvíce pijí Lotyši, Češi a Litevci. Němci se mírní

Že je Česko zemí, kde se po sklence či půllitru sahá často, potvrzuje statistika Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj za rok 2021. Z 38 zemí OECD je Česko ve spotřebě alkoholu na osobu na druhém místě za Lotyšskem a před další pobaltskou zemí, Litvou. Jak bylo řečeno výše, v Německu začínají nést ovoce přijatá opatření, a tak kleslo na desáté místo.

Zdroj: OECD

Občas se spekuluje o tom, že ta naše vysoká čísla částečně ovlivňuje alkoholová turistika, kdy se především Praha stává centrem těch, kteří z ciziny vyrážejí ani ne tak za pamětihodnostmi našeho hlavního města, ale užít si pořádnou alkoholovou pařbu. Ostatně v roce 2020, kdy se v covidovém čase nemohlo nějakou dobu do zahraničí cestovat, vykázalo Česko nižší spotřebu alkoholu. „Na druhou stranu naši turisté v cizině, zvláště když mají alkohol v ceně, nejsou zdaleka všichni abstinenti,“ namítá psychiatr Karel Nešpor. Má také jasno o tom, jak se dá konzumace alkoholu především ovlivnit. „Vycházím ze stanoviska Světové zdravotnické organizace, které uvádí, že vyšší cena vede k nižší spotřebě,“ zdůrazňuje emeritní primář.

Psychiatr k nejdrastičtějším dopadům pití alkoholu

Ale možností kromě vyšších cen vidí celou řadu. „Ať už omezení nebo zákaz reklamy alkoholu, varovné nápisy na obalech podobně jako u tabákových výrobků a tak dále. Jenže kdo tohle prosadí navzdory silným lobbistickým skupinám? Na mém webu jsou zdarma svépomocné materiály pro lidi, kteří mají problémy s alkoholem, a jejich příbuzné,“ nabízí psychiatr specializovaný na léčbu návykových nemocí svou pomoc. Vždyť zdravotních dopadů i úmrtí v důsledku pití alkoholu je moc. „K nejčastějším příčinám smrti patří neúmyslná poranění (dopravní nehody), úmyslná poranění (násilná kriminalita), nádory, srdeční nemoci, nemoci trávicího systému, psychiatrické a neurologické nemoci, infekční nemoci a poškození plodu, jestliže matka pije alkohol v těhotenství. Z ekonomického hlediska je nejdražší nižší produktivita práce alkoholizovaného obyvatelstva,“ shrnuje pro ParlamentníListy.cz Karel Nešpor.