„Existují důkazy, že násilí nezačíná v dospělosti. Není to něco, co se jen tak přihodí, když dosáhneme osmnácti let. Pokud chápeme násilí proti ženám jako genderově podmíněné a jako důsledek nerovnosti mezi muži a ženami, asociované s negativními genderovými stereotypy, tak to všechno začíná v nízkém věku. Abychom se mohli vypořádat s kořeny problému, musíme zasáhnout už v dětství,“ zdůraznila dáma hned v úvodu rozhovoru.

• Celý  rozhovor naleznete zde

I mladí lidé sice tvrdí, že násilí vůči ženám je špatné, ale když se s nimi téma probírá do hloubky, často prý zaznívá, že si za případné napadení ženy mohou tak trochu samy, protože šly samy domů pozdě v noci a tak podobně. Podobné stereotypy je podle dámy třeba vymýtit, protože vina je na straně útočníka, nikoli na straně napadené ženy.

Aby se to podařilo, je prý nejprve třeba proškolit učitele. „Učitelé nejdříve absolvují alespoň 25 hodin školení. Ty pokryjí základní témata – porozumění genderovým rolím, genderové normy. Jak stereotypy ovlivňují společnost a naše vztahy. Pak se díváme na konkrétní formy genderově podmíněného násilí, jak je můžeme rozpoznat, jak s nimi bojovat. Pro učitele je pak velmi důležité vědět, jak zvládat konkrétní případy, protože když se o takových věcech bavíte ve škole, tak studenti pak často přijdou a svěřují se. Takže musíte vědět, jaké jsou oficiální postupy,“ pokračovala.

Po proškolení přichází na řadu diskuse se studenty, které mohou být provedeny i formou hry. Zdá se, že podobná forma diskusí studenty láká. Prý žízní po informacích. Podných diskusí může proběhnout 12 až 13. Po ukončení třináctidílného cyklu se prý stává, že se žáci sami přihlásí, že budou dál šířít informace mezi své vrstevníky, protože je téma oslovilo.