Proč asi propustil Nejvyšší soud Marka Dalíka z vězení? Nejvyšší soud zatím oznámil, že zdůvodnění vysvětlí až za měsíc. „Tiskový mluvčí řekl, že rozsudek se vrací k soudu první instance. Vrací se k městskému soudu. Z toho se už dá dovodit, proč byl propuštěn. Podle mého názoru tam půjde o dvě věci. Nebo o jednu ze dvou věcí, které jsou ovšem formální. První věc je, jak známo, že městský soud odsoudil Marka Dalíka nikoliv za podvod, ale za korupci. Městský soud dospěl k názoru, že to, že si Marek Dalík řekl o téměř půl miliardy korun, byla součást úplatkářské aféry, která směřovala, jak tehdy řekla soudkyně, do vyšších míst. Ovšem do jakých míst, se tehdy nepodařilo prokázat. Tady se soudkyně dopustila chyby. A to, že žaloba zněla původně, že Dalík je podvodník. Byl původně souzen za podvod. Ale soudkyně předtím, než vynesla rozsudek, podle zákona musela upozornit obžalovaného, v tomto případě Dalíka, že bude měnit kvalifikaci trestného činu. Aby Dalík měl právo na to ve své závěrečné řeči reagovat. Soudkyně to neudělala a vynesla trest. Je to čistě formální záležitost. Pokud by to tak bylo, a s největší pravděpodobností to tak je, tak se nestane nic jiného, než že soud proběhne trochu rychleji a soudkyně dojde ke stejnému rozsudku. A soudkyně, ať chce nebo nechce, bude muset vynést stejný rozsudek,“ vysvětlil Spurný.

Půjde tedy Dalík zpátky do vězení? „Zase se odvolá a ten vyšší soud to zřejmě překvalifikuje a odsoudí Dalíka za podvod. V každém případě víme, že rozsudek nebyl zrušen na žádost státních zástupců, kteří požadovali vyšší trest. Protože kdyby soud vyhověl jim, vrátil by to vyšší instanci, vrchnímu soudu, který vynesl čtyřletý trest. A tohle se ruší,“ uvedl novinář.

Zmínil ještě druhou možnost, proč byl Dalík propuštěn. Proti Dalíkovi neexistoval žádný přímý důkaz ve smyslu, že by si úplatek vzal. „To znamená, když soudkyně nižší instance vynášela rozsudek za korupci, tak vycházela z řetězce nepřímých důkazů. Vycházela z toho, že se kamarádil s Topolánkem, že měl možnost ovlivnit ten obchod, že ten vztah byl tak nablízko, že to mohla být korupce. Nejvyšší soud mohl najít v tom řetězci nějakou formální chybu. Formální proto, že mezitím proběhl vrchní soud, který všechny ty důkazy akceptoval. Až na to, že dal jinou kvalifikaci. A těch nepřímých důkazů tam bylo spoustu. Známe ty výpovědi diplomatů, manažerů atd. Pokud to ta formální chyba byla, tak nevíme, jaká. To se dozvíme až za měsíc,“ řekl Spurný.

V každém případě tu podle něj máme rozsudek, který zase velice zpochybňuje českou justici, české státní zástupce i českou policii. „Ať se ta chyba stala kdekoliv. Protože už je to třetí rozsudek v řadě. Máme tu Ratha, pak tu máme věci vracené v případu Nagyové, máme tu Vlastu Parkanovou, což je věc, která se táhne hodně dlouho. Všechno to jsou závažné věci, ve všech jsou naprosto nepochopitelné procesní záležitosti, kvůli kterým se ty soudy zadrhávají.“

Znamená to, že policie a české soudy neumějí vyšetřovat velké kauzy? „Já si myslím, že české právo je stále velmi formalistické. Lpí na detailech, nehledá tu podstatu spravedlnosti. Dnes máme jediný soud, který se toto snaží dělat, a to je Ústavní soud, ten to má jaksi v popisu práce. Nižší soudy se zahrabávají v těch jednotlivých, drobných detailech,“ posteskl si Spurný.

A poukázal na to, že někde se soudí zcela jinak: „Když čtu rozsudky evropského soudu, případně nějaké anglické soudy, ty rozsudky jsou na české poměry až zkratkovité. Tam si nehrají tolik s detaily. Tam skutečně jdou po podstatě věci. Nakolik je prokázáno, že se stala podstata trestného činu. Podvod, nebo korupce. U nás získávají navrch velmi zruční právníci, kteří dokážou najít drobné chyby v paragrafech, a to by nemělo být,“ uvedl Spurný.

• Celý rozhovor je ZDE