Petr Laně a Jan Rous jsou ten pár, který prošlapal registrovaným gayům a lesbám cestu k dítěti. Oba se společně s právníkem Petrem Kallou pustili do boje za zrušení paragrafu, který zapovídal adopce registrovaným partnerům. Absurdní prý totiž bylo, že svobodní, a to včetně gayů a leseb, se osvojiteli stát mohli. V červnu 2016 Ústavní soud na základě jejich stížnosti skutečně zmíněný paragraf v zákoně o registrovaném partnerství zrušil. Ani tím ale neměli zdaleka vyhráno.

Přiznávají, že cesta byla náročná a plná trápení. „Bohužel jsme na naší cestě k rodičovství naráželi na úřadech i na lidi, kteří nám adopci chtěli alespoň pořádně znepříjemnit, když už jí nemohli zabránit, protože už ji zákon povolil. Některé vyhrocené okamžiky bych opravdu nerad zažil znovu. Přitom jsme chtěli jen poskytnout domov a lásku opuštěnému dítěti a bylo nám jedno, jakého je etnika. V takovém případě jde adopce většinou velmi rychle,“ vypráví.

V květnu 2017 jim nabídli jedenáctiměsíčního Vojtu a s ním se vloni rodina přestěhovala do Nizozemska. Finanční expert Jan Rous tam dostal výhodnou pracovní nabídku od jedné z centrál americké firmy, pro kterou v Česku pracoval. Prostředí a nový domov prý zafungovaly jako živá voda. „Po tom všem, čím jsme si doma prošli na úřadech nebo u doktorů, se tu cítíme jako v ráji,“ říkají s tím, že především pro dítě jsou tam ideální podmínky. „Holandsko je země dětí a nás tu berou jako rovnocenné rodiče,“ říkají spokojeně.

Od začátku prý vnímají ohromně pozitivní přístup zdejších lidí. „Holanďané jsou velmi otevření a jako dva tatínky nás vůbec neřeší. Berou nás tak přirozeně jako fakt, že tu často prší. V parku nebo na hřišti se s vámi každý dává do řeči. To v Česku jsem si mezi maminkami na pískovišti připadal stále trochu jako bílá vrána. Nenarážíme tu na žádné předsudky,“ říká Petr.

I jejich dítě Vojta se v Holandsku hodně uklidnil i proto, že se uklidnili jeho rodiče. „I když jsem v rodném listě mohl být zapsaný jako otec jen já, Honzu tady automaticky všude berou jako druhého rodiče. Má stejné výhody v práci, u lékaře nebo ve školce. Pocit k nezaplacení,“ dodává Petr a vzpomíná, že když si Vojtu předloni v červnu odvezli do Prahy, kontroly si u nich doslova podávaly dveře.

„Kdybych věděl, čím vším si budeme muset jako první registrovaný gay pár projít, asi bychom to vzdali,“ říká Petr, kterého velmi mrzí, že se v Česku v Poslanecké sněmovně těžce prosazuje manželství pro gaye a lesby, uzákoněné už v pětadvaceti zemích, které by umožnilo i osvojení. „Honza by se tak konečně mohl stát rodičem se všemi právy a povinnostmi,“ vysvětluje.

Původní zdroj ZDE