Podle Mikuláše Kroupy jde zřejmě o poslední příležitost, jak pozvat osobnosti, které se v období normalizace mezi prvními spojily pod prohlášením Charty 77. Akci organizuje Kolegium Paměti národa.

Náš postoj k současnosti

„Chceme se především vidět, ti, kteří jsme se dožili těchto časů. A trochu reflektovat, kde se kdo z nás octnul a jak se vyvíjí náš postoj k současnosti. Krom toho máme strach, že následující léta nás bude opět ubývat,“ řekla ČTK Dana Němcová, bývalá disidentka a jedna z prvních signatářek Charty 77, která se stala jednou z jejích mluvčích.

„Signatáře zveme ve spolupráci s Libri prohibiti (pražskou knihovnou československé exilové a samizdatové literatury) osobním dopisem. Je to uzavřená společnost,“ uvedl Kroupa.

Post Bellum, které zaznamenává vzpomínky pamětníků, chce v příštích letech svědectví a příběhy chartistů zdokumentovat. Organizace už vyzpovídala desítky pamětníků a signatářů, ale podle Kroupy chybějí ještě stovky dalších, které plánuje oslovit a objevit i třeba díky této akci.

Společenství usilující o lidská práva se začalo utvářet při soudním procesu s hudebníky kapely The Plastic People of the Universe

Spolupořadatel Mikuláš Kroupa dodal, že program se bude skládat z neoficiální i oficiální části, kde například vystoupí písničkáři, signatáři Charty 77, mimo jiné Dáša Vokatá nebo Jaroslav Hutka. Projevy pronesou bývalí mluvčí Dana Němcová, Tomáš Hradílek a Alexandr Vondra. Recitovány budou básně Ivana Martina Jirouse.

Společenství usilující o lidská práva se začalo utvářet při soudním procesu s hudebníky kolem kapely The Plastic People of the Universe. První přípravná schůzka iniciátorů tohoto disidentského hnutí se konala 10. prosince 1976. Prvními mluvčími Charty se stali bývalý ministr zahraničí Jiří Hájek, dramatik Václav Havel a filozof Jan Patočka. Mezi Vánocemi a Novým rokem své podpisy pod text Charty 77 připojilo 242 signatářů. Do ledna 1990 se k Chartě přihlásilo přes 1800 signatářů a jen 25 z nich svůj podpis veřejně odvolalo.