Před rokem, 16. ledna 2018, tak vláda Andreje Babiše jako třetí v historii samostatné ČR nezískala důvěru Sněmovny a musela podat demisi.

Pro první Babišův kabinet hlasovalo pouze 78 poslanců ANO, proti bylo 117 poslanců. Tři dny po hlasování Sněmovna vydala premiéra Babiše a prvního místopředsedu ANO Jaroslava Faltýnka k trestnímu stíhání v kauze dotace pro farmu Čapí hnízdo. Přesto prezident Zeman, poté co mu Babiš předal 24. ledna demisi své vlády, Babiše pověřil jednáním o sestavení nového kabinetu. Také vedení ANO už dříve rozhodlo, že Babiš, ač kvůli trestnímu stíhání nepřijatelný pro možné koaliční partnery, je jediný kandidát hnutí na premiéra.

Hnutí ANO pak vyjednávalo o sestavení vlády druhé, přičemž nakonec uspělo u ČSSD a sestavilo koaliční kabinet, který díky podpoře komunistů získal důvěru Sněmovny. Vládu s důvěrou tak země získala až po 263 dnech od voleb.

Během svého zhruba půlročního působení první Babišova vláda řešila hlavně personální otázky. Na většině ministerstev skončili političtí náměstci, někde odešli také ti odborní. Výrazné změny se dotkly i ministrů podřízených úřadů a organizaci, pozornost budily zejména změny v resortu zdravotnictví, například odvolání bývalého ministra Svatopluka Němečka z funkce šéfa Fakultní nemocnice v Ostravě. Změny se dotkly mimo jiné i organizací spadající pod Ministerstvo dopravy, v prosinci například vláda vyměnila většinu řídicího výboru Českých drah.

Vláda se také vrátila k tématu, které výrazným způsobem ovlivnilo kampaň před sněmovními volbami, a sice plánované těžbě lithia u Cínovce. Začátkem března ČR vypověděla memorandum o porozumění při těžbě tohoto kovu s australskou firmou European Metals Holdings. Mezi kroky, které kabinet přichystal, byla i sleva na jízdném v autobusech a vlacích pro seniory nad 65 let a studenty do 26 let. Kritiku vyvolalo rozhodnutí ministryně obrany Karly Šlechtové nepodepsat některé zakázky připravované za jejího předchůdce Martina Stropnického.

Babišův kabinet také začátkem března zahájil výjezdy do krajů, kde jednal především o plánovaných investicích.

Před první Babišovou vládou nezískaly důvěru i vlády Mirka Topolánka (ODS) a Jiřího Rusnoka (nestraník). Pro Topolánkův menšinový kabinet složený z ministrů ODS a nestraníků hlasovalo v říjnu 2006 96 poslanců. Vládu podpořili občanští demokraté, zelení a většina lidovců, proti bylo 99 poslanců především z ČSSD a KSČM. Vládu Jiřího Rusnoka, jehož jmenoval premiérem prezident Miloš Zeman proti vůli většiny politické scény po pádu vlády Petra Nečase (ODS), podpořilo v srpnu 2013 93 zákonodárců zejména z někdejší opozice (ČSSD, KSČM, Věci veřejné), sto poslanců bývalé koalice (ODS, TOP 09, LIDEM) bylo proti.